EDITORIAL
Čísla
a úsměvy
Zařekl jsem se, že se budu o některých zlých
a nepěkných věcech pokoušet psát co nejméně
a když už to bude muset být, nebudu do veřej‑
ného prostoru vypouštět některá jména. Občas
si připadám jako admirální generál Alladín,
který nechal slova pozitivní a negativní nahradit
slovem alladín, ale aspoň je legrace.
Koukejte: „Majitel černého štěněte německé‑
ho ovčáka jménem Tango se rozhodl, že ohodno‑
tí ministryně a ministry vlády, které předsedá,
když právě nespí, nenavštěvuje syna na Krymu
nebo nepřelévá cash do holdingu, který mu
nepatří.“
Mohl bych samozřejmě napsat to jméno, ale
proč ho zbytečně vyslovovat, že ano. Každo‑
pádně přišla chvíle si ministryně a ministry tak
trochu ohodnotit. Z hlediska komunikace, na víc
si samozřejmě netroufám.
VRCHNÍ KULTURNÍ ÚČETNÍ
▲
Ministr Tomáš Petříček,
nečekaná hvězda vládní
komunikace.
Je srozumitelný,
a to mu stačí.
Od ministra kultury bych čekal trochu
více schopnosti a vůle oslovit kulturní obec.
„Kumštýři, vážím si vás, bez vás bychom nebyli.
Dalo to práci, ale nakonec jsem pro vás z Babiše
vymlátil skoro miliardu.“
Nazdar bazar, ne?
Politická komunikace přece musí být přede‑
vším jednoduchá a přímočará. Staněk by se mohl
poučit třeba u vládního i stranického kolegy
Tomáše Petříčka. Tento mladý sociální demokrat
je jednoznačnou hvězdou komunikace na sociál‑
ních sítích právě díky tomu, že se nesnaží udělat
dojem tím, kolik čísel a odborných termitů je
schopen nacpat do jednoho tweetu.
Očividně se mu to vyplácí, přičemž mu
obří službu svými nenávistnými tirádami dělá
Jiří Ovčáček, který je pro Petříčka hejtrem
k nezaplacení.
KIM ČONG SCHILLEROVÁ
Jednoznačnou hvězdou posledních dní je
ministr kultury Antonín Staněk. Tento sociální
demokrat vypouští na Twitter věci, které jsou
vzorem komunikační odpudivosti: „Dnešním
rozhodnutím dojde k posílení Programu státní
podpory profesionálních divadel, orchestrů
a sborů o 60 mil. Kč na 220 mil. Kč, tj. o 37, 5 %
a Programu státní podpory festivalů profesionál‑
ního umění o 40 mil. Kč, tj. o 48, 8 %.“
Věřili byste tomu?
A co teprve tohle: „Dnes jsem podepsal roz‑
hodnutí, kterým se posilují finanční prostřed‑
ky do ukazatele Kulturní služby, živé umění
o 114 242 994 Kč, tj. navýšení schváleného roz‑
počtu o 15,4 % na celkovou částku z 743 mil. Kč
na 857 242 994 Kč.“
Zcela svébytnou komunikační kategorii si pro
sebe dokázala vytvořit ministryně financí Alena
Schillerová. Ta dokázala vyhlášenou marketin‑
govou mašinérii hnutí ANO posunout na neče‑
kanou úroveň. Ať se děje co se děje, Schillerová
se nechá nafotit s nezbadatelným úsměvem.
Usmívá se například nad knihou Na volné noze –
nejspíš se jí hlavou honí myšlenky na to, jak ještě
by se dala živnostenská střední třída pokosit.
Usmívá se u hrobu Jana Palacha. Usmívá se…
Nic proti úsměvům, žijeme v době dostatečně
smutné na to, aby každý jeden měl cenu. Paní
ministryně ale svou pozitivnost dovedla až do
stádia, kdy její usměvavé obrázky lidé na sociál‑
ních sítích sbírají a přirovnávají je k nedostižné
kolekci „Kim Čong Un se dívá na věci.“
Paní Schillerová a pan Staněk jsou podivnými
extrémy této přemarketingované doby. Staněk
komunikuje nesrozumitelnou záplavou dat.
Schillerová komunikuje, aniž by cokoliv sdělova‑
la. Děsivé na tom, je, že politikové by tu měli být
od toho, aby udávali směr, jímž se bude ubírat
budoucnost.
Takže 582638 86786 0978, 444 a úsměv,
přátelé!
03
Foto: ČSSD
Ondřej Fér
šéfredaktor