EDITORIAL

Čísla a úsměvy Zařekl jsem se, že se budu o některých zlých a nepěkných věcech pokoušet psát co nejméně a když už to bude muset být, nebudu do veřej‑ ného prostoru vypouštět některá jména. Občas si připadám jako admirální generál Alladín, který nechal slova pozitivní a negativní nahradit slovem alladín, ale aspoň je legrace. Koukejte: „Majitel černého štěněte německé‑ ho ovčáka jménem Tango se rozhodl, že ohodno‑ tí ministryně a ministry vlády, které předsedá, když právě nespí, nenavštěvuje syna na Krymu nebo nepřelévá cash do holdingu, který mu nepatří.“ Mohl bych samozřejmě napsat to jméno, ale proč ho zbytečně vyslovovat, že ano. Každo‑ pádně přišla chvíle si ministryně a ministry tak trochu ohodnotit. Z hlediska komunikace, na víc si samozřejmě netroufám.

VRCHNÍ KULTURNÍ ÚČETNÍ

▲ Ministr Tomáš Petříček, nečekaná hvězda vládní komunikace. Je srozumitelný, a to mu stačí.

Od ministra kultury bych čekal trochu více schopnosti a vůle oslovit kulturní obec. „Kumštýři, vážím si vás, bez vás bychom nebyli. Dalo to práci, ale nakonec jsem pro vás z Babiše vymlátil skoro miliardu.“ Nazdar bazar, ne? Politická komunikace přece musí být přede‑ vším jednoduchá a přímočará. Staněk by se mohl poučit třeba u vládního i stranického kolegy Tomáše Petříčka. Tento mladý sociální demokrat je jednoznačnou hvězdou komunikace na sociál‑ ních sítích právě díky tomu, že se nesnaží udělat dojem tím, kolik čísel a odborných termitů je schopen nacpat do jednoho tweetu. Očividně se mu to vyplácí, přičemž mu obří službu svými nenávistnými tirádami dělá Jiří Ovčáček, který je pro Petříčka hejtrem k nezaplacení.

KIM ČONG SCHILLEROVÁ

Jednoznačnou hvězdou posledních dní je ministr kultury Antonín Staněk. Tento sociální demokrat vypouští na Twitter věci, které jsou vzorem komunikační odpudivosti: „Dnešním rozhodnutím dojde k posílení Programu státní podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů o 60 mil. Kč na 220 mil. Kč, tj. o 37, 5 % a Programu státní podpory festivalů profesionál‑ ního umění o 40 mil. Kč, tj. o 48, 8 %.“ Věřili byste tomu? A co teprve tohle: „Dnes jsem podepsal roz‑ hodnutí, kterým se posilují finanční prostřed‑ ky do ukazatele Kulturní služby, živé umění o 114 242 994 Kč, tj. navýšení schváleného roz‑ počtu o 15,4 % na celkovou částku z 743 mil. Kč na 857 242 994 Kč.“

Zcela svébytnou komunikační kategorii si pro sebe dokázala vytvořit ministryně financí Alena Schillerová. Ta dokázala vyhlášenou marketin‑ govou mašinérii hnutí ANO posunout na neče‑ kanou úroveň. Ať se děje co se děje, Schillerová se nechá nafotit s nezbadatelným úsměvem. Usmívá se například nad knihou Na volné noze – nejspíš se jí hlavou honí myšlenky na to, jak ještě by se dala živnostenská střední třída pokosit. Usmívá se u hrobu Jana Palacha. Usmívá se… Nic proti úsměvům, žijeme v době dostatečně smutné na to, aby každý jeden měl cenu. Paní ministryně ale svou pozitivnost dovedla až do stádia, kdy její usměvavé obrázky lidé na sociál‑ ních sítích sbírají a přirovnávají je k nedostižné kolekci „Kim Čong Un se dívá na věci.“ Paní Schillerová a pan Staněk jsou podivnými extrémy této přemarketingované doby. Staněk komunikuje nesrozumitelnou záplavou dat. Schillerová komunikuje, aniž by cokoliv sdělova‑ la. Děsivé na tom, je, že politikové by tu měli být od toho, aby udávali směr, jímž se bude ubírat budoucnost. Takže 582638 86786 0978, 444 a úsměv, přátelé!

03

Foto: ČSSD

Ondřej Fér šéfredaktor