Nikdo z nás nemá kontrolu nad svými daty

Surovinou dnešního kolonialismu je lidský život, myslí si emeritní profesor London School of Economics Nick Couldry, který letos vystoupí na Foru Media.

Surovinou dnešního

kolonialismu je

lidský život, myslí si

emeritní profesor

London School of

Economics Nick

Couldry, který letos

vystoupí na Foru

Media.

Nick Couldry se zabývá tím, jak digitální

technologie, platformy apráce sdaty

mění náš každodenní život. Emeritní pro-

fesor London School of Economics, autor

či spoluautor sedmnácti knih aodborník

na média, komunikaci asociální dopady

digitalizace se vposledních letech věnuje

zejména tomu, co společně samerickým

profesorem Ulisesem Mejiasem označil

jako datový kolonialismus, tedy novou

podobu moci, vníž se lidský život promě-

něný vdata stává surovinou pro byznys.

Nicku, na podzim přijedete do

Prahy na konferenci Forum Media.

Co bude hlavním tématem vašeho

vystoupení?

Budu mluvit oblížící se společenské

krizi, kterou podle mě zásadním způso-

bem urychluje umělá inteligence. Kolem

AI dnes existuje mnoho oprávněných

obav— od jejích dopadů na životní

prostředí až po důsledky pro pracovní

trh, zejména vprofesích takzvaných

bílých límečků, tedy ivreklamě, mar-

ketingu akomunikaci. Nechci tím říct,

že AI nemůže být užitečná. Pokud se

sní zachází promyšleně, může mnoho

nabídnout. Zároveň si ale myslím, že si

musíme položit zásadnější otázku: zda

společenská smlouva, do níž ve vztahu

kumělé inteligenci právě vstupujeme,

jenastavena správně.

Aje podle vás nastavena správně?

Obávám se, že není. Vsoučasnosti ji totiž

vdrtivé míře určují potřeby několika

velkých technologických rem aobec-

něji logika tržní soutěže. Mnohem méně

vychází zpotřeb společnosti jako celku.

Jen velmi málo bere vpotaz potřeby vtě-

lených lidských myslí, tedy našich myslí

atěl, znichž se společnost ve skutečnos-

ti skládá.

Co byste si přál, aby si zvašeho

vystoupení publikum odneslo?

Přál bych si, aby si publikum odneslo

pocit, že oAI lze přemýšlet ijinak. Nemu-

síme se pouze smiřovat sbudoucností

permanentní polykrize. Pokud doká-

žeme problém dostatečně jasně přerá-

movat, můžeme si alespoň ve vztahu

kumělé inteligenci představit cestu větší

společenské konzultace, spolupráce,

anakonec iširší společenské shody. AI

totiž nepřináší jen nový soubor nástrojů.

Zasahuje do samotných základů společ-

nosti, do našich kognitivních zdrojů, tedy

do způsobu, jak myslíme, pracujeme,

komunikujeme avytváříme význam věcí.

Právě proto je zásadní, aby ktéto změně

docházelo na základě souhlasu aveřejné

diskuse, nikoli hrubou silou technologic-

kého vývoje.

Marketing dnes často řeší

efektivitu, data aautomatizaci.

Vy ale připomínáte, že digitální

technologie jsou iotázkou moci.

Proč je důležité ptát se nejen na to,

co umí, ale také komu slouží?

Samozřejmě rozumím obrovskému tlaku

inejistotě, které marketéry před dvěma

nebo třemi dekádami vedly kcestě

personalizace aco největšího využívání

dat ospotřebitelích získávaných vonline

prostředí. Netvrdím, že šlo oiracionální

nebo automaticky špatnou volbu.

Včem byl tedy problém?

Tato cesta otevřela sociální svět sřadou

znepokojivých rysů. Například autoři

vHarvard Business Review svého času

snili o„věku nepřetržitého propojení“.

Jenže marketing je vkonečném důsledku

vždy založený na určitém společenském

souhlasu. Aten nelze považovat za

Nikdo znás nemá kontrolu

nad svými daty

Ⓣ  Šimon Hauser

Ⓕ archiv Nicka Couldryho

Hvězdy Fora Media

Vstupenky

na forummedia.cz

42 — 43

Forum Media