AI nesmí nahradit novinářský úsudek
Letošní ročník konference Forum Media nabídne vystoupení Rigoberta Carvajala, který se podílel na Panama Papers.
manuály ijasné instrukce. Místo toho
máte různé typy souborů, spoustu šumu,
duplicit amateriálů bez novinářské
relevance. Prvním krokem je proto data
zpřehlednit, získat metadata, vyřadit
irelevantní obsah anajít duplicity nejen
podle názvu, ale ipodle obsahu. Typicky
se třeba vytvářejí seznamy jmen podle
jednotlivých zemí. Novinářům to dá
výchozí bod, mohou pak hledat známá
jména, ověřovat je ve vlastních databá-
zích auzdrojů. Aprávě tam často začínají
vznikat příběhy.
Panama Papers patří dodnes
knejvětším únikům dat vdějinách
žurnalistiky. Jak se ztak
chaotického množství dokumentů
stane nástroj, se kterým může
novinář reálně pracovat na
konkrétním příběhu?
Nejdřív je potřeba pochopit strukturu
samotného úniku: analyzovat data
imetadata ačasto zpětně rekonstruovat,
jak spolu souvisejí dokumenty, rmy,
osoby, adresy nebo nanční vazby.
Uprojektů typu Panama Papers hodně
pomáhá předchozí zkušenost spodobný-
mi investigacemi itechnické know-how
pro práci svelkými daty. Cílem je, aby
novinář nemusel čelit celému chaosu
najednou, ale mohl vyhledávat, ltrovat,
porovnávat asoustředit se na informace
důležité pro svůj příběh.
Uvelkých investigací zůstává
technická infrastruktura často
vpozadí. Co musí systém pro
cv
Rigoberto Carvajal
Datový inženýr specializující
se na investigativní žurnalistiku
azpřístupňování rozsáhlých
dat novinářům celého světa.
VLatinskoamerickém centru
pro investigativní žurnalistiku
CLIP pracoval na zásadních
globálních projektech, jako
byly Panama Papers, Paradise
Papers či Offshore Leaks.
Carvajal je průkopníkem
vpoužívání technologií
kposílení dopadu investigativní
žurnalistiky. Jako člen týmu
International Consortium of
Investigative Journalists získal
vroce 2017 Pulitzerovu cenu.
bezpečné prohledávání, sdílení
aspolečnou práci sdaty splňovat,
aby mu důvěřovaly stovky novinářů
zrůzných zemí?
Důvěra nestojí jen na tom, že novi-
nářům vysvětlíte použité algoritmy.
Mnohé znich technické detaily ani
tolik nezajímají. Důležitější je, kdo za
systémem stojí, jaké má zkušenosti,
procesy avýsledky. UPanama Papers
tato důvěra nevznikla až súnikem dat.
ICIJ (Mezinárodní konsorcium investi-
gativních novinářů— pozn. redakce) ji
budovalo dlouhodobě při předchozích
přeshraničních investigacích, například
uprojektu Oshore Leaks, který vedl ike
vzniku první verze databáze Oshore
Leaks Database. Právě tehdy se ukázala
schopnost koordinovat novináře, zvládat
velké objemy dat avyvíjet nástroje, které
skutečně fungují. Postupně pak přibývali
partneři, další úniky ivětší objem dat.
Astím rostla idůvěra vcelý proces, tech-
nologie adopad těchto projektů.
Tým ICIJ, jehož jste byl součástí,
získal za Panama Papers
Pulitzerovu cenu. Vnímal jste ji ijako
uznání nové formy žurnalistiky,
vníž jsou klíčová data, technologie
amezinárodní spolupráce?
Pulitzerova cena pro mě nebyla tím, co
by samo osobě vytvořilo uznání nového
způsobu žurnalistiky. Byla spíš důsled-
kem něčeho hlubšího— skutečného dopa-
du. Transformační bylo sledovat, jak
velká část světa začala mluvit ooshore
společnostech, jak se téma řešilo vparla-
mentech ajak státy získávaly zpět skryté
peníze do veřejných rozpočtů. Právě to
MARKETING & MEDIA