Infografika má vyprávět příběh
Dobrý vizuál musí obstát sám o sobě, říká Alan Smith, který vystoupí na letošním Foru Media a jemuž se přezdívá The Chart Doctor.
Dobrý vizuál musí
obstát sám osobě,
říká Alan Smith,
který vystoupí na
letošním Foru Media
ajemuž se přezdívá
The Chart Doctor.
Statistika má podle Alana Smithe špatné
PR. Často si ji spojujeme se složitými
tabulkami asuchými čísly, on vní ale
vidí způsob, jak lépe porozumět světu
ilidem kolem nás. Smith vede tým vizu-
ální adatové žurnalistiky ve Financial
Times, napsal knihu How Charts Work
aza popularizaci statistiky získal Řád
britského impéria.
Na podzim vystoupíte na konferenci
Forum Media. Sjakým tématem do
Prahy přijedete?
Budu mluvit ojedné znejdynamičtějších
anejrychleji se proměňujících oblastí
současné redakční práce— odatové
žurnalistice. Stím souvisí iřada dalších
témat, například využívání vizualizací
adat nikoli jako pouhé dekorace, ale jako
hybné síly vyprávění. Věnovat se budu
také tomu, jak redakce pracují srychle
se rozvíjejícím využíváním generativní
umělé inteligence.
Sdatovou žurnalistikou úzce
souvisí statistika. Mnoho lidí si
stále představuje tabulky asložitá
čísla. Vy se ale dlouhodobě snažíte
ukazovat, že statistika může být
srozumitelná. Proč si podle vás
zaslouží větší pozornost?
Upřímně? Protože má velmi špatné PR.
Spousta našich představ ostatistice je
přesně taková, jak říkáte— že je nudná,
technická aodtažitá. Ve skutečnosti ale
právě díky statistice dokážeme opravdu
porozumět tomu, jak se svět, ve kterém
žijeme, pro nás všechny mění ajaký
dopad na nás tyto změny mají.
Ve známé přednášce „Proč bychom
měli milovat statistiku“ hovoříte
otom, že nám data často pomáhají
vidět svět přesněji než vlastní
intuice. Proč se naše představy
ospolečnosti tak často rozcházejí
stím, co skutečně ukazují čísla?
Když se podíváte na práci autorů Daniela
Kahnemana aAmose Tverského, najdete
vní velmi zábavné důkazy otom, že lidé
obecně nejsou příliš dobrými intuitiv-
ními statistiky. Velmi často nás vede ta
část nás samých, která vychází zpocitů
aemocí, zatímco příliš málo využíváme
tu část, která nám umožňuje pomalejší
apromyšlenější uvažování.
Máte pro to nějaký konkrétní příklad
zběžného života?
Dobrým příkladem je moje matka, která
vždy trvala na tom, abych jí po dlou-
hém letu hned po přistání zavolal adal
jí vědět, že jsem vpořádku. Když jsem
ale absolvoval dlouhou cestu autem,
nic takového po mně nechtěla. Přitom
větší nebezpečí představuje právě cesta
autem. Jenže její představa, ovlivněná
tím, že zprávy informují okaždé letecké
havárii, ale ne okaždé autonehodě, byla
přesně opačná.
Aco podle vás rozhoduje otom, zda
je čtenář ochoten na základě dobře
vysvětlených dat změnit názor?
Myslím, že hodně záleží na tom, nakolik
se dané téma dotýká osobních hodnot
člověka. Pokud data zpochybňují něco,
čemu dlouhodobě věříme nebo co je sou-
částí našeho pohledu na svět, je mnohem
těžší je přijmout. Problém je ivtom, že
změna názoru bývá ve společnosti často
vnímána jako slabost, ane jako schop-
nost přemýšlet kriticky. Přitom právě
ochota připustit, že jsem se mohl mýlit,
je podle mě klíčová. Stačí se sám sebe
zeptat— kdy jsem naposledy opravdu
změnil názor na základě dat, místo abych
data použil jen kpotvrzení toho, co jsem
si už předtím myslel?
Právě tady se možná statistika
potkává svyprávěním příběhů.
Často zdůrazňujete, že čísla nejsou
jen abstraktní hodnoty, ale nesou
vsobě příběhy lidí. Podle čeho
poznáte, že konkrétní data obsahují
silný novinářský příběh?
Ve chvíli, kdy lidi překvapí. Myslím,
že překvapení má ve vyprávění příbě-
hů téměř magickou hodnotu. Dokáže
Infograka má vyprávět
příběh
Šimon Hauser
archiv Alana Smithe
Hvězdy Fora Media
Vstupenky
na forummedia.cz
18 19
Média atrh