Marketing & Media

Časopis Marketing a Media je prestižním a vlivným oborovým médiem.

Strana 46

Duševní pohoda

mediálních

pracovníků není

druhořadé téma,

myslí si Johana

Kotišová, která

vystoupí na Foru

Media.

Když se mluví onovinařině, často se sklo-

ňuje objektivita, odstup apráce sfakty.

Mnohem méně se ale hovoří otom, co se

děje sčlověkem, který okrizích, válkách

nebo lidském utrpení informuje. Právě

tomu se dlouhodobě věnuje mediální

expertka Johana Kotišová, plzeňská

rodačka, socioložka aantropoložka

médií, která působí na Fakultě huma-

nitních studií Amsterdamské univerzity

vNizozemsku.

Očem se chystáte na podzim

vPraze přednášet?

Nejspíš budu mluvit otom, kde se protí-

nají současné krize mediálních průmy-

slů— prekarita, krize duševního zdraví,

ztráta důvěry vmédia, rozpojení mezi

publikem anovináři. Podle mě mají spo-

lečný jmenovatel, atím je neschopnost

médií pracovat semocionalitou. Různé

krize „tam venku“, jako třeba ruská

invaze na Ukrajinu, oslabování demokra-

cie nebo klimatická změna, pak všechny

tyhle výzvy mediálních průmyslů ještě

posilují. Chtěla bych, aby si lidé odnesli

podněty kpřemýšlení oroli emociona-

lity vmédiích ataké vůli pečovat osvou

duševní pohodu.

Zmiňujete, že řada současných

krizí médií souvisí istím, jak média

pracují, nebo neumějí pracovat

semocionalitou. Proč je důležité

začít oemocích vnovinařině mluvit

vážněji?

Vnovinařině panovala dlouho předsta-

va, že novináři mohou být mouchami na

stěně. Jenže taková představa neodpo-

vídá realitě, protože jde olidské bytosti

srůznými touhami, motivacemi, před-

sudky. Ta představa je nejen nepravdivá,

ale také nám brání pochopit, jak přesně

emoce vstupují do práce stvrdými fakty,

nastavit novinářskou práci tak, aby byla

udržitelná zpohledu duševního zdraví,

ataké budovat silnější vztahy spublikem.

Novinařina si přitom dlouho

zakládala na představě odstupu,

objektivity apráce sfakty. Kde

končí potřebný profesionální

odstup akde už začíná škodlivé

potlačování vlastního prožívání?

Potlačování vlastního prožitku je někdy

krátkodobě nezbytné, hlavně na medi-

álních „jevištích“— když třeba vživém

vysílání moderujete diskusi spolitikem

šířícím misinformace, je dobré spíš

zachovat chladnou hlavu akritickou

prací sfakty umožnit mluvčímu zdiskre-

ditovat se. Ale dlouhodobě je lepší věno-

vat svým emocím areakcím pozornost,

reektovat je aučit se snimi pracovat

jinak než úplným „ztvrdnutím“, protože

pro skutečně dobrou novinařinu je důle-

žité mít motivaci, být schopný empatie

avěnovat pozornost detailům.

Ve své knize Crisis Reporters,

Emotions, and Technology se

věnujete novinářům ve válečných

zónách, při teroristických útocích

nebo přírodních katastrofách. Co

se onovinařině dozvídáme právě

ve chvílích, kdy je vystavena

extrémnímu tlaku?

Krizové zpravodajství, apředevším doku-

mentování válek jdou kjádru novinařiny:

kjádru jejího poslání ahodnot, na kte-

rých stojí. Etická dilemata jsou vkrizo-

vé novinařině pronikavější adůvody

duševních potíží jsou znásobené. Proto

tuhle práci vnímám jako takovou labo-

ratoř, která potenciálně může inspirovat

ostatní mediální profesionály vtom, jak

přistupovat například kobjektivitě, jak

řešit etické problémy, jak se osebe starat

ana čem vnovinařině záleží.

Výzkum jste zpracovala neobvyklou

formou, protože kombinujete

faktografické afiktivní vyprávění.

Proč jste se rozhodla právě pro

tento způsob?

Klasický akademický styl ažánry nedo-

kážou zachytit některé věci. Třeba právě

emoce, tělesné pocity nebo osobní vývoj

člověka se lépe vyjadřují metaforicky.

Zároveň jsem chtěla, aby byla knížka

čitelná azajímavá ipro lidi— hlavně pro

lidi—, okterých vypráví. Tedy novináře,

neakademiky.

Emoce k práci

novinářů patří

Ⓣ  Šimon Hauser

Ⓕ Markéta Šindlerová

cv

Johana Kotišová

Plzeňská rodačka, socioložka

aantropoložka médií, působí

na fakultě humanitních

studií Amsterdamské

univerzity. Zkoumá emoce

aosobní prožívání novinářů

vkonfliktních situacích ato, jak

se projevují ve zpravodajství.

Právě vliv emocí na práci médií,

na výslednou podobu reportáží

zválečných zón avyhrocených

situací je námětem její knihy

Crisis Reporters, Emotions,

and Technology: An

Ethnography, vníž originálním

stylem kombinuje fiktivní

afaktografické vyprávění,

aby ukázala, jak se mediální

profesionálové učí myslet

ajednat vkrizových situacích,

včetně jejich zranitelností či

dopadu nových technologií.

46 — 47

Forum Media