Výkon bez výrazu 

Konec února se tradičně nese ve znamení Czech On-line Expo. První den jsem zakončila rozhovorem se Zdeňkem Lincem (str. 20—23) a dotkli jsme se i toho, co vlastně znamená být datově orientovaný. „Žádná firma o sobě dnes neřekne, že je emotion-driven,“ poznamenal trefně.

Druhý den ráno následovalo setkání s Ottou Bohušem. „Fráze data driven už je snad zaklínadlo. Všechno je tlačené ráciem. A je to samé ‚provozujeme, nabízíme.‘ Nic, u čeho bych se zastavil. V 80 procentech výstupů chybí emoce,“ rýpnul si — také trefně — do stavu marketingu.

Třetí úhel pohledu pak přidal Lukáš Pítra: „Všichni tvrdí, že jsou data driven, ale používají tak maximálně Google Analytics. 92 procent firem ani netestuje.“

Jsme tedy skutečně data driven nebo je to pouhé alibi? A co to opravdu znamená, být data-driven? 

Je to schopnost rozhodovat se podle reality, ne podle dojmu. Je ale důležité také nezapomenout, že na konci stejně rozhoduje lidské „chci/nechci“. AI je všude, ale diferenciace vzniká jinde: v nápadu, odvaze a ve vášni lidí, kteří za firmou stojí. 

Data jsou cool. Možná se ale někdy nemusíme bát ani těch emocí. Možná si totiž tyhle dvě věci vzájemně ani neodporují, jak by se mohlo na první pohled zdát. 

Veronika Kejřová

redaktorka