Když se dělá obsah pro obsah

Reebok. Stačí, když to napíšu takhle? Už se to řešilo shora, zdola, zboku i ze zákrytu. Můžu říct, že kvůli tomu v redakci „atmosféra u stolu je,... hustá byla“. Několikrát zaznělo: „Já už dneska na LinkedIn nejdu!“ Tolik expertů na marketing, zákaznickou zkušenost, cenotvorbu a technické fungování e-shopů velkých korporací jsme dlouho neviděli. A když se „vyčerpal“ Reebok, přišel reakční marketing, reakce na reakční marketing, reakce na reakce na reakční marketing… Tak by se dalo pokračovat až na ostří nože, než se znova přihlásil Reebok. 

Ty vlny „expertních příspěvků“ hezky ukázaly, kdo absolvoval jaké mentoringové programy pro to, jak se na síti co nejvíc ukázat. To máte: škola caps locku na prvním řádku, škola nedokončené věty pro rozkliknutí, škola clickbaitu v úvodu, škola nekonečných označování, škola nesouvisející fotografie ukazující, jak se u toho autor cítí… A nechyběla ani moje oblíbená škola ctrl+c a ctrl+v, která v lepším případě udělá mezipřistání v chatu GPT pro doplnění vtípku nebo názoru, když už nejde o překlad. Trochu se zapomíná na to, že by člověk mohl téma osvěžit třeba originální myšlenkou. Jenže to jde těžko, když jste 333. stříbrnou stříkačkou na střeše. 

I LinkedIn tak chvílemi připomínal „bezednou jámu plagiátorství“, jak v čerstvé žalobě u amerických soudů nazvala studia Disney a Universal nástroj Midjourney, který chrlí nekonečné množství kopií postav z jejich příběhů chráněných autorskými právy. Čekám, kdy se toho chopí tuzemské generátory „obsahu pro obsah“. Téma je to slibné. Ale jestli si tím komentátoři udělají dobrý HR marketing, to už si nejsem jistý. Ten je totiž dneska na té profesní sociální síti spíš takovou třešničkou na „chesekake“. 

Jakub Křešnička 

redaktor