PĚNA DNÍ
Nejdůležitější události ve světě médií,
marketingu a byznysové komunikace
glosuje Filip Rožánek.
str. 12—13
Nepochopení
Jaromíra Soukupa
SCÉNA
GOOGLE VERSUS VYDAVATELÉ
Zuřící boj internetového kolosu
s vydavatelskými domy popisuje
Jan Klika.
str. 4 —11
TÉMA
TEČKA ZA PRAGUE PRIDE
O pražskou přehlídku hrdosti menšin
se pře Martin Charvát a Tomáš Jirsa.
str. 15
NÁZORY
PROČ LIDÉ ZTRÁCEJÍ DŮVĚRU
V KONZERVATIVNÍ MÉDIA
Odpověď v rozhovoru s Danielou
Písařovicovou hledal Ondřej Fér.
str. 16 — 19
ROZHOVOR
MEGAMRCHA MARKETINGU
Omarosu, momentálně
nejnenáviděnější cíl hněvu Donalda
Trumpa, představuje Hana Vacková.
str. 22 — 24
Číslo týdne
PROFIL
LIDÉ V POHYBU
Rychlému výslechu byla podrobena
významná posila redakce MAM Lucie
Vaníčková.
8
milionů korun odvedla v Česku na daních v roce
2016 společnost Google. Tématu se věnujeme
na stranách 4 — 11.
PŘESTUP
Titulní foto ZBYNĚK PECÁK
03
str. 32 — 33
To, co na první pohled vypadá jako název dalšího
pořadu generálního ředitele televize Barrandov je
ve skutečnosti stručný popis stavu, který panuje
mezi glosátory české mediální scény a Jaromírem Soukupem. Tento vztah je ostatně vysoce
nerovnoměrný. Soukup si z glosátorů nic nedělá,
glosátoři jsou směrem k Soukupovi bezzubí.
Pokud jejich výpady mají reálný dopad, pak spočívá ve vytváření obrazu Soukupa coby jakéhosi
moderního Marata pro lidi, kteří nevěří veřejnoprávním médiím a za univerzálního viníka všeho
zla považují Zdeňka Bakalu.
Jaromíru Soukupovi se vyčítá, že jeho moderování za nic nestojí nebo že straní určité části
politického spektra. První výtka je věcí názoru.
Druhou by měla řešit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. A tady si rovnou řekněme, že její
vyjádření směrem k Soukupově produkci na TV
Barrandov především dokonale ilustrují, jak bezmocná a bez autority RRTV je.
Celá diskuze o Jaromíru Soukupovi a jeho pořadech je taky pozoruhodným obrazem toho, jak
málo lidé chápou komunikační, marketingovou
a mediální praxi. Soukup přece vůbec nemá ambici stát se druhým Václavem Moravcem. Naopak
systematicky vyplňuje prostor, který jiné televize
ponechaly nepokrytý. Dělá to šikovně – a navíc si
jen tak mimochodem s vysokou efektivitou buduje
svou vlastní osobní značku.
Vlastně to je pozoruhodná situace: část mé
sociální bubliny na Twitteru zapáleně a přezíravě
komentuje, jaký další pořad si Jaromír Soukup
nechal zaregistrovat. Jako cvičení v ostrovtipu to
je pěkné. Ale nikoho ani nenapadne, že není nic
snazšího, než zaměřit se na Soukupovu cílovou
skupinu také a rozdat si to s ním v přímém střetu.
Co se mě týče, jsem jenom zvědav, za jakým
účelem se Jaromír Soukup s takovou péčí věnuje
budování své značky. Posupné komentáře fakt
nejsou na místě, spíš otázky.
PS: Autor tohoto editorialu v letech 2015 až 2017
pro Jaromíra Soukupa pracoval.
Přeji vám inspirativní čtení,
Ondřej Fér, šéfredaktor
MAM_2018_35_page_02-03.indd 3
24.08.18 16:47