PĚNA DNÍ

Nejdůležitější události ve světě médií,

marketingu a byznysové komunikace

glosuje Filip Rožánek.

str. 12—13

Nepochopení

Jaromíra Soukupa

SCÉNA

GOOGLE VERSUS VYDAVATELÉ

Zuřící boj internetového kolosu

s vydavatelskými domy popisuje 

Jan Klika.

str. 4 —11

TÉMA

TEČKA ZA PRAGUE PRIDE

O pražskou přehlídku hrdosti menšin

se pře Martin Charvát a Tomáš Jirsa.

str. 15

NÁZORY

PROČ LIDÉ ZTRÁCEJÍ DŮVĚRU

V KONZERVATIVNÍ MÉDIA

Odpověď v rozhovoru s Danielou

Písařovicovou hledal Ondřej Fér.

str. 16 — 19

ROZHOVOR

MEGAMRCHA MARKETINGU

Omarosu, momentálně

nejnenáviděnější cíl hněvu Donalda

Trumpa, představuje Hana Vacková.

str. 22 — 24

Číslo týdne

PROFIL

LIDÉ V POHYBU

Rychlému výslechu byla podrobena

významná posila redakce MAM Lucie

Vaníčková.

8

milionů korun odvedla v Česku na daních v roce

2016 společnost Google. Tématu se věnujeme

na stranách 4 — 11.

PŘESTUP

Titulní foto ZBYNĚK PECÁK

03

str. 32 — 33

To, co na první pohled vypadá jako název dalšího

pořadu generálního ředitele televize Barrandov je

ve skutečnosti stručný popis stavu, který panuje

mezi glosátory české mediální scény a Jaromírem Soukupem. Tento vztah je ostatně vysoce

nerovnoměrný. Soukup si z glosátorů nic nedělá,

glosátoři jsou směrem k Soukupovi bezzubí.

Pokud jejich výpady mají reálný dopad, pak spočívá ve vytváření obrazu Soukupa coby jakéhosi

moderního Marata pro lidi, kteří nevěří veřejnoprávním médiím a za univerzálního viníka všeho

zla považují Zdeňka Bakalu.

Jaromíru Soukupovi se vyčítá, že jeho moderování za nic nestojí nebo že straní určité části

politického spektra. První výtka je věcí názoru.

Druhou by měla řešit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. A tady si rovnou řekněme, že její

vyjádření směrem k Soukupově produkci na TV

Barrandov především dokonale ilustrují, jak bezmocná a bez autority RRTV je.

Celá diskuze o Jaromíru Soukupovi a jeho pořadech je taky pozoruhodným obrazem toho, jak

málo lidé chápou komunikační, marketingovou

a mediální praxi. Soukup přece vůbec nemá ambici stát se druhým Václavem Moravcem. Naopak

systematicky vyplňuje prostor, který jiné televize

ponechaly nepokrytý. Dělá to šikovně – a navíc si

jen tak mimochodem s vysokou efektivitou buduje

svou vlastní osobní značku.

Vlastně to je pozoruhodná situace: část mé

sociální bubliny na Twitteru zapáleně a přezíravě

komentuje, jaký další pořad si Jaromír Soukup

nechal zaregistrovat. Jako cvičení v ostrovtipu to

je pěkné. Ale nikoho ani nenapadne, že není nic

snazšího, než zaměřit se na Soukupovu cílovou

skupinu také a rozdat si to s ním v přímém střetu.

Co se mě týče, jsem jenom zvědav, za jakým

účelem se Jaromír Soukup s takovou péčí věnuje

budování své značky. Posupné komentáře fakt

nejsou na místě, spíš otázky.

PS: Autor tohoto editorialu v letech 2015 až 2017

pro Jaromíra Soukupa pracoval.

Přeji vám inspirativní čtení,

Ondřej Fér, šéfredaktor

MAM_2018_35_page_02-03.indd 3

24.08.18 16:47