3

redakce se vozí po asistentovi šéfa KSČM

▲ Redakce Blesku, Expresu a Parlamentních listů kladou sugestivní otázky bez odpovědí.

Vesměs lze souhlasit, že svět je složen z protikladů vytvářejících celek. Pro mediální a komunikační branži to platí stejně jako pro cokoliv jiného. Lidé, kterým média věnují svou pozornost, mají za to, že před médii potřebují ochránit. Média se podle stejné logiky domnívají, že potřebují chránit před lidmi, o nichž píší. Občas to je odůvodněné – a občas si za to aktéři událostí mohou sami. Příčina je pokaždé stejná: kdo odflákne to, co dělá, musí počítat s tím, že se po něm obratem někdo pokusí povozit.

VÝHODY A NEVÝHODY

Média mají určitou výhodu, protože jejich kritiku lze snadno interpretovat jako pokus o omezení svobody slova. Neříkám, že to tak občas není – vlastně to tak je daleko častěji, než by bylo únosné. Stále častěji se ale stává, že se je potřeba před médii někoho zastat, a to i v nemilém případě, v němž předmět hájení je obhájci lidsky odpudivý. To je případ Rudolfa Rudyšara, asistenta předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa. Ten se po pražské parlamentní čtvrti prohání sportovním autem, dává na sociální sítě obrázky z luxusních destinací – a tak nějak všeobecně se nechová, jak by jeden čekal od představitele strany proletariátu. Pokud nicméně pan Rudyšar například špatně zaparkuje svou rudou audinu, je to věc mezi ním a městskými četníky. Pokud si na Instagramu hra-

EDITORIAL

Dobrý den a týden je na velkého světáka, je věc jeho šéfa, nakolik mu to bude nebo nebude tolerovat. Média na takové události mohou upozornit, to už je věc editoriální politiky. Děje se ale něco jiného: Blesk i mediální souručenství Expres - Parlamentní listy se na Rudyšara vrhly ve stylu, jaký je jen těžko obhajitelný. Kladou sugestivní otázky: Kde na to bere? Jak si to může dovolit? Odpovědi už ale nenásledují, jde jenom o skandalizaci jednoho člověka, který se prokazatelně neprovinil ničím jiným, než že se chová jako trouba, což ani v nejmenším není výsada komunistických funkcionářů.

OCHUTNÁVKA VLASTNÍ MEDICÍNY

Cílem médií není vznášet otázky a nechat je bez odpovědí, ale snažit se odpovědi předkládat. Zrovna u Rudolfa Rudyšara to není nic moc těžkého. Stačí otevřít veřejně přístupná data. Pan Rudyšar je napojen na libereckého podnikatele Zbyňka Hanzala – a tady by vzhledem k jeho byznysovému profilu teprve celý příběh začal být zajímavý. Tak daleko se ale Blesk, Expres ani Parlamentní listy nedostaly. Zůstaly u útoků na pudy a třídní nenávist: Podívejte se na Rudyšara, má peníze a ještě si je užívá! Dovolím si trojici jmenovaných redakcí dát ochutnat jejich vlastní medicínu. Není podezřelé, že se tři bulvární, či dezinformační weby ve stejnou chvíli soustředily na jednoho poslaneckého asistenta? Od koho si za tuto kampaň daly zaplatit? Pak tu jsou případy, kdy se je na místě médií zastat. Web Manipulátoři upozornil, že se advokát Jakub Kříž v diskusi o Istanbulské smlouvě dopustil eufemisticky řečeno velkorysého zacházení s fakty. Kříž do redakce obratem napsal mail, v němž nepředložil žádná fakta, jimiž by obhájil své pozice, zato projektu, který se už čtvrtým rokem na dobrovolnické bázi zabývá vyvracením lží v mediálním prostoru, nepokrytě začal vyhrožovat. Rudyšara jsem se se skřípěním zubů zastal já. Kdo se zastane Manipulátorů?

03

Foto: REPRO BLESK.CZ

Ondřej Fér šéfredaktor