3

redakce

se vozí po

asistentovi

šéfa KSČM

▲

Redakce

Blesku, Expresu

a Parlamentních listů

kladou sugestivní

otázky bez odpovědí.

Vesměs lze souhlasit, že svět je složen z protikladů

vytvářejících celek. Pro mediální a komunikační

branži to platí stejně jako pro cokoliv jiného. Lidé,

kterým média věnují svou pozornost, mají za to,

že před médii potřebují ochránit. Média se podle

stejné logiky domnívají, že potřebují chránit před

lidmi, o nichž píší. Občas to je odůvodněné – a občas si za to aktéři událostí mohou sami. Příčina

je pokaždé stejná: kdo odflákne to, co dělá, musí

počítat s tím, že se po něm obratem někdo pokusí

povozit.

VÝHODY A NEVÝHODY

Média mají určitou výhodu, protože jejich kritiku

lze snadno interpretovat jako pokus o omezení

svobody slova. Neříkám, že to tak občas není –

vlastně to tak je daleko častěji, než by bylo únosné.

Stále častěji se ale stává, že se je potřeba před

médii někoho zastat, a to i v nemilém případě,

v němž předmět hájení je obhájci lidsky odpudivý.

To je případ Rudolfa Rudyšara, asistenta předsedy

komunistické strany Vojtěcha Filipa. Ten se po

pražské parlamentní čtvrti prohání sportovním

autem, dává na sociální sítě obrázky z luxusních

destinací – a tak nějak všeobecně se nechová, jak by jeden čekal od představitele strany

proletariátu.

Pokud nicméně pan Rudyšar například špatně

zaparkuje svou rudou audinu, je to věc mezi ním

a městskými četníky. Pokud si na Instagramu hra-

EDITORIAL

Dobrý den

a týden

je na velkého světáka, je věc jeho šéfa, nakolik mu

to bude nebo nebude tolerovat. Média na takové

události mohou upozornit, to už je věc editoriální

politiky.

Děje se ale něco jiného: Blesk i mediální souručenství Expres - Parlamentní listy se na Rudyšara

vrhly ve stylu, jaký je jen těžko obhajitelný. Kladou

sugestivní otázky: Kde na to bere? Jak si to může

dovolit? Odpovědi už ale nenásledují, jde jenom

o skandalizaci jednoho člověka, který se prokazatelně neprovinil ničím jiným, než že se chová jako

trouba, což ani v nejmenším není výsada komunistických funkcionářů.

OCHUTNÁVKA VLASTNÍ MEDICÍNY

Cílem médií není vznášet otázky a nechat je bez

odpovědí, ale snažit se odpovědi předkládat. Zrovna u Rudolfa Rudyšara to není nic moc těžkého.

Stačí otevřít veřejně přístupná data. Pan Rudyšar

je napojen na libereckého podnikatele Zbyňka

Hanzala – a tady by vzhledem k jeho byznysovému

profilu teprve celý příběh začal být zajímavý. Tak

daleko se ale Blesk, Expres ani Parlamentní listy

nedostaly. Zůstaly u útoků na pudy a třídní nenávist: Podívejte se na Rudyšara, má peníze a ještě si

je užívá!

Dovolím si trojici jmenovaných redakcí dát

ochutnat jejich vlastní medicínu. Není podezřelé,

že se tři bulvární, či dezinformační weby ve stejnou chvíli soustředily na jednoho poslaneckého

asistenta? Od koho si za tuto kampaň daly zaplatit?

Pak tu jsou případy, kdy se je na místě médií

zastat. Web Manipulátoři upozornil, že se advokát

Jakub Kříž v diskusi o Istanbulské smlouvě dopustil eufemisticky řečeno velkorysého zacházení

s fakty. Kříž do redakce obratem napsal mail,

v němž nepředložil žádná fakta, jimiž by obhájil

své pozice, zato projektu, který se už čtvrtým

rokem na dobrovolnické bázi zabývá vyvracením lží v mediálním prostoru, nepokrytě začal

vyhrožovat.

Rudyšara jsem se se skřípěním zubů zastal já.

Kdo se zastane Manipulátorů?

03

Foto: REPRO BLESK.CZ

Ondřej Fér

šéfredaktor