Strana 14
že osvojit si komunikační dovednosti
je snazší než zpětně dohánět hlubší
porozumění samotné problematice.
Navíc je třeba si uvědomit, že vpolovině
devadesátých let, kdy probíhala jednání
oAmsterdamské smlouvě, panovala
úplně jiná atmosféra. Evropská unie
měla tehdy dvanáct členů, apo roce 1995
patnáct. Bylo to dlouho před velkým roz-
šířením vroce 2004 acelková dynamika
byla zcela odlišná.
Daří se Evropské komisi slaďovat
narativy napříč institucemi astáty?
Koordinace mezi jednotlivými minister-
stvy je výzvou vkaždé národní admi-
nistrativě, auevropských institucí to
není jiné. Potíže jsou obdobné, přestože
moderní technologie tento proces
výrazně usnadňují. Skutečný posun ale
nastal až za současné Evropské komise,
konkrétně během druhého mandátu
Ursuly von der Leyen asnástupem Jozefa
Síkely ajeho týmu. Hlavní změna spočívá
vtom, že se postupně daří narušovat
tradiční dělení mezi „vnitřní“ a„vnější“
politikou. Vdnešním propojeném světě
už tyto dvě sféry nelze oddělovat. Ať už
jde oenergetickou závislost, digitalizaci
nebo přístup ke kritickým surovinám—
žádné ztěchto témat nelze řešit výhradně
vnitřně, bez ohledu na globální kontext.
Platí to ale iopačně: každé rozhodnutí
voblasti zahraniční politiky má okamžité
dopady na dění uvnitř Unie. Typickým
příkladem je migrace, která hraje klíčo-
vou roli vevropské politické debatě.
Jak se tohle bourání hranic mezi
vnitřním avnějším projevuje?
Dříve byly jednotlivé agendy striktně
rozdělené, ty časy už jsou pryč. Aje to
dobře. Vidíme to vcelé řadě oblastí— od
zelených technologií přes kritické suro-
viny až po digitální agendu. Tady hranice
prostě neexistují.
Můžete uvést příklad situace, kdy
pečlivě připravená komunikace
přímo změnila veřejné vnímání?
Jsem hrdý na řadu projektů, které jsme
vposlední době realizovali. Evropská
komise například nedávno oznámila
velké partnerství sAfrickou fotbalovou
konfederací. Uvědomili jsme si totiž, že
koslovení širokého publika potřebujeme
masivní dosah. Anejsilnější cesty vedou
přes žaludek, kulturu asport.
Proč sport hraje tak důležitou roli?
Když chcete oslovit mladé, těžko to
zvládnete tiskovou zprávou ministerstva.
VAfrice je přitom 70 procent obyvatel
ve věku 18 až 35 let. Aprávě sport je tam
obrovskou vášní. VČesku je sice silná
fanouškovská základna kolem fotbalu
ihokeje, ale mohu vás ujistit, že afričtí
fotbaloví fanoušci jsou minimálně stejně
zanícení, spíše ještě víc. Apokud chcete
publikum oslovit, musíte za ním jít tam,
kde opravdu žije.
Podobné kampaně ale často závisejí
na kontextu. Přizpůsobujete nějak
tón komunikace, když přecházíte
zmultilaterálních fór kcitlivějším
bilaterálním jednáním?
Samozřejmě záleží na konkrétní kampa-
ni. Já si ale vždy pokládám tuto otázku:
jak se mohu co nejlépe propojit smístním
publikem, skonkrétním člověkem, vjeho
vlastním jazyce? Atím nemyslím jen
angličtinu, francouzštinu nebo španěl-
štinu. VLatinské Americe či Asii musíte
počítat ismístními jazyky adialekty.
Nemůžu prostě vzít audiovizuální materi-
ál nebo fotograe zjedné země apřenést
je do jiné. Ve skutečnosti vedeme téměř
stovku oddělených kampaní, kde trvám
na tom, aby se využívaly místní hlasy. Ty
jsou vždy věrohodnější než kdokoli jiný.
Avždy vjazyce, kterému lidé rozumějí,
aktématům, na kterých jim záleží.
Ojaká témata jde nejčastěji?
Bavíme se ozcela základních tématech—
zaměstnání, vzdělání azdraví. To jsou
otázky, okterých lidé skutečně mluví
doma uvečeře: jak se jim daří vpráci,
jak to jde dětem ve škole, nebo jaké mají
starosti ozdraví vrodině. Iproto se snaží-
me komunikovat co nejkonkrétněji aco
nejpraktičtěji. Ukazujeme, jak Evropská
14 15
Média a trh