V zajetí algoritmů

Dnes ráno měli meeting. Je úplně jedno, kdo jsou ‚oni‘. Možná to prozradíme později. Určitě ale měli schůzku dnes ráno. Tak nějak odpovídal americký prezident Donald Trump novináři, který se ho ptal na jednání s Čínou o tarifech, která podle Bílého domu probíhají, ale podle Pekingu ne. Nebo taky Donald Trump prohlašoval, že má vlastní deadline konce války na Ukrajině a konec přijde brzy. Že by naplnil slib, že Putinovu „třídenní“ invazi ukončí do 24 hodin od nástupu do funkce? 

Trumpově administrativě se daří posouvat politickou komunikaci za hranice, které překonávají i dadaistické motýle a lidi, co měli přijít, ale nepřišli. Nejradši bych to nekomentoval, protože se u zpráv vždycky tvářím jako leckteří ze státníků, kteří prezidentovým prohlášením v pozlacené Oválné pracovně dělají „křoví“. Jenže mi je algoritmy platforem pořád připomínají, podobně jako se mi vracejí memy s úžasnými výrazy italské premiérky Giorgie Meloni. 

Chytil jsem se prostě do pasti algoritmů, protože se občas neuhlídám a na ten komunikační bizár kliknu a nevěřícně na něj zírám asi až moc dlouho. Doufám, že mi pomůže hlavní téma aktuálního vydání, které značkám radí, jak se s dnešními nejmocnějšími editory obsahu na sítích popasovat. 

Možná bych pak mohl zahlédnout i relevantní reklamu, která se ve sděleních pro mě také často míjí, když už nepřijde s křížkem po funuse. Tedy aspoň doufám, že na pojetí kampaní pro lidi nad čtyřicet značky zapracují. Mám to „za pár“, abych zapadl do cílové skupiny 45+ a jak znova připomínáme v aktuálním vydání, brandy o ní mají pořád zmýlenou představu. Když je člověku 52, jako bylo babičce Boženy Němcové v Babičce, vypadá dnes přeci jen trochu jinak, než před těmi 200 lety. 

Jakub Křešnička
redaktor