EDITORIAL

Smrt tiskového

mluvčího

Ten příběh se trochu podobá biblickým podo­

benstvím o pokoušení, svádění, pokoře a přijetí.

Sutopo Purwo Nugroho od indonéské vlády

třikrát dostal nabídku stát se mluvčím Indone­

sia’s Disaster Mitigation Agency, tedy organiza­

ce, jejímž hlavním úkolem je reagovat na živelní

katastrofy, na které je jižní Tichomoří nezaslou­

ženě bohaté. Roku 2010 Nugroho dostal nabídku

počtvrté – a už přijal. Jeho prvním úkolem bylo

oznámit, že je třeba evakuovat 350 tisíc lidí

z blízkosti sopky Merapi na Jávě. To se stalo

24. října, o den později Merapi vybuchla.

WHATSAPP A TWITTER

▲

Sutopo Purwo Nugroho

deset let zachraňoval

lidské životy, a ještě

u toho dokázal být

duchaplný, vzdělávat

a získat si mimořádnou

oblibu i úctu.

Před Nugrohem stál obrovský úkol. Jeho úřad

sice dostával nejpřesnější možná upozornění

na blížící se tsunami, výbuchy sopek a další

kalamity typické pro „indonéský ohnivý kruh“,

prakticky ale neexistoval způsob, jak informace

dostávat k veřejnosti. Vedení Indonesia’s Disas­

ter Mitigation Agency dlouhodobě zastávalo ná­

zor, že s vydáváním varování je třeba vyčkávat,

dokud nebude jisté, že nejde o planý poplach.

Jinak řečeno, odpovědná místa se z pochopi­

telných důvodů obávala následků paniky, na

druhou stranu ale varování přicházela, až když

už bylo pozdě.

Nugroh si uvědomil, že naprostá většina oby­

vatel Indonésie má mobilní telefon s připojením

k internetu. Založil proto řadu skupin na Whats­

Appu a přes ně začal vydávat rychlé zprávy.

Současně začal být téměř kdykoliv

k dispozici novinářům, což u Indonesia’s Disas­

ter Mitigation Agency do jeho nástupu rozhodně

nebylo zvykem.

Po WhatsAppu přišel na řadu Twitter. Nugro­

ho na něm vedl účet, který kromě varování začal

přinášet také spoustu pozoruhodných informací

z oblasti seismologie, vulkanologie, oceánogra­

fie či geologie.

Postupem času Nugroho začal přes sociální

kanály také zvyšovat povědomí o tom, jak se

chovat v případě varování před katastrofou.

Jeden z mnoha průzkumů, které si přes Twitter

dělal, ukázal, že plných šestaosmdesát procent

obyvatel Indonésie nezná ani základní pravidla

chování v kritických situacích.

Současně musel Nugroho bojovat s množ­

stvím fám a dezinformací o katastrofách v Indonésii totiž běžně vznikaly (a vznikají)

paniky na základě neověřených zpráv, šířených

zejména přes WhatsApp, kde navíc prakticky

neexistuje možnost regulace či korekce šířených

informací.

Indonésie zahrnuje zhruba sedmnáct tisíc

ostrovů se 127 aktivními sopkami, ročně přijde

zhruba 2300 zpráv o hrozící katastrofě. Jen zlo­

mek z nich je pravidvý, i tak ale jejich následkem

jen v roce 2018 zahynulo 4600 lidí.

NEBERTE NÁM HO

Roku 2017 indonéská vláda oznámila, že

Nugroho se v rámci pravidelné rotace vládních

úředníků přesune na jinou pozici. Novináři za­

čali okamžitě všechny dostupné činitele doslova

bombardovat zprávami, v nichž žádali, aby

Nugroho zůstal na svém místě. Vláda ustoupila –

a to se v Indonésii opravdu často nestává.

Jak se ale ukázalo, byla to Nugrohova labutí

píseň.

Roku 2018 tento původním vzděláním

hydrolog a vysokoškolský učitel oznámil, že trpí

rakovinou plic v pokročilém stádiu. V červnu

letošního roku odcestoval na speciální léčbu

do Číny, kde bohužel zemřel. Bylo mu pouhých

devětačtyřicet let. Poslední tweet odeslal v noci

před svou smrtí. Je na něm screenshot mapy

indonéské oblasti ukazující dvaapadesát potenci­

álně nebezpečných požárů.

Pak už následuje jen slib, že jeho kolegové se

budou snažit pokračovat v cestě lidskosti, po

které Nugroho kráčel.

02

Foto: BERITAGAR

Ondřej Fér

šéfredaktor