EDITORIAL
Smrt tiskového mluvčího Ten příběh se trochu podobá biblickým podo benstvím o pokoušení, svádění, pokoře a přijetí. Sutopo Purwo Nugroho od indonéské vlády třikrát dostal nabídku stát se mluvčím Indone sia’s Disaster Mitigation Agency, tedy organiza ce, jejímž hlavním úkolem je reagovat na živelní katastrofy, na které je jižní Tichomoří nezaslou ženě bohaté. Roku 2010 Nugroho dostal nabídku počtvrté – a už přijal. Jeho prvním úkolem bylo oznámit, že je třeba evakuovat 350 tisíc lidí z blízkosti sopky Merapi na Jávě. To se stalo 24. října, o den později Merapi vybuchla.
WHATSAPP A TWITTER
▲ Sutopo Purwo Nugroho deset let zachraňoval lidské životy, a ještě u toho dokázal být duchaplný, vzdělávat a získat si mimořádnou oblibu i úctu.
Před Nugrohem stál obrovský úkol. Jeho úřad sice dostával nejpřesnější možná upozornění na blížící se tsunami, výbuchy sopek a další kalamity typické pro „indonéský ohnivý kruh“, prakticky ale neexistoval způsob, jak informace dostávat k veřejnosti. Vedení Indonesia’s Disas ter Mitigation Agency dlouhodobě zastávalo ná zor, že s vydáváním varování je třeba vyčkávat, dokud nebude jisté, že nejde o planý poplach. Jinak řečeno, odpovědná místa se z pochopi telných důvodů obávala následků paniky, na druhou stranu ale varování přicházela, až když už bylo pozdě. Nugroh si uvědomil, že naprostá většina oby vatel Indonésie má mobilní telefon s připojením k internetu. Založil proto řadu skupin na Whats Appu a přes ně začal vydávat rychlé zprávy. Současně začal být téměř kdykoliv k dispozici novinářům, což u Indonesia’s Disas ter Mitigation Agency do jeho nástupu rozhodně nebylo zvykem.
Po WhatsAppu přišel na řadu Twitter. Nugro ho na něm vedl účet, který kromě varování začal přinášet také spoustu pozoruhodných informací z oblasti seismologie, vulkanologie, oceánogra fie či geologie. Postupem času Nugroho začal přes sociální kanály také zvyšovat povědomí o tom, jak se chovat v případě varování před katastrofou. Jeden z mnoha průzkumů, které si přes Twitter dělal, ukázal, že plných šestaosmdesát procent obyvatel Indonésie nezná ani základní pravidla chování v kritických situacích. Současně musel Nugroho bojovat s množ stvím fám a dezinformací o katastrofách v Indonésii totiž běžně vznikaly (a vznikají) paniky na základě neověřených zpráv, šířených zejména přes WhatsApp, kde navíc prakticky neexistuje možnost regulace či korekce šířených informací. Indonésie zahrnuje zhruba sedmnáct tisíc ostrovů se 127 aktivními sopkami, ročně přijde zhruba 2300 zpráv o hrozící katastrofě. Jen zlo mek z nich je pravidvý, i tak ale jejich následkem jen v roce 2018 zahynulo 4600 lidí.
NEBERTE NÁM HO
Roku 2017 indonéská vláda oznámila, že Nugroho se v rámci pravidelné rotace vládních úředníků přesune na jinou pozici. Novináři za čali okamžitě všechny dostupné činitele doslova bombardovat zprávami, v nichž žádali, aby Nugroho zůstal na svém místě. Vláda ustoupila – a to se v Indonésii opravdu často nestává. Jak se ale ukázalo, byla to Nugrohova labutí píseň. Roku 2018 tento původním vzděláním hydrolog a vysokoškolský učitel oznámil, že trpí rakovinou plic v pokročilém stádiu. V červnu letošního roku odcestoval na speciální léčbu do Číny, kde bohužel zemřel. Bylo mu pouhých devětačtyřicet let. Poslední tweet odeslal v noci před svou smrtí. Je na něm screenshot mapy indonéské oblasti ukazující dvaapadesát potenci álně nebezpečných požárů. Pak už následuje jen slib, že jeho kolegové se budou snažit pokračovat v cestě lidskosti, po které Nugroho kráčel.
02
Foto: BERITAGAR
Ondřej Fér šéfredaktor