EDITORIAL
Smrt tiskového
mluvčího
Ten příběh se trochu podobá biblickým podo
benstvím o pokoušení, svádění, pokoře a přijetí.
Sutopo Purwo Nugroho od indonéské vlády
třikrát dostal nabídku stát se mluvčím Indone
sia’s Disaster Mitigation Agency, tedy organiza
ce, jejímž hlavním úkolem je reagovat na živelní
katastrofy, na které je jižní Tichomoří nezaslou
ženě bohaté. Roku 2010 Nugroho dostal nabídku
počtvrté – a už přijal. Jeho prvním úkolem bylo
oznámit, že je třeba evakuovat 350 tisíc lidí
z blízkosti sopky Merapi na Jávě. To se stalo
24. října, o den později Merapi vybuchla.
WHATSAPP A TWITTER
▲
Sutopo Purwo Nugroho
deset let zachraňoval
lidské životy, a ještě
u toho dokázal být
duchaplný, vzdělávat
a získat si mimořádnou
oblibu i úctu.
Před Nugrohem stál obrovský úkol. Jeho úřad
sice dostával nejpřesnější možná upozornění
na blížící se tsunami, výbuchy sopek a další
kalamity typické pro „indonéský ohnivý kruh“,
prakticky ale neexistoval způsob, jak informace
dostávat k veřejnosti. Vedení Indonesia’s Disas
ter Mitigation Agency dlouhodobě zastávalo ná
zor, že s vydáváním varování je třeba vyčkávat,
dokud nebude jisté, že nejde o planý poplach.
Jinak řečeno, odpovědná místa se z pochopi
telných důvodů obávala následků paniky, na
druhou stranu ale varování přicházela, až když
už bylo pozdě.
Nugroh si uvědomil, že naprostá většina oby
vatel Indonésie má mobilní telefon s připojením
k internetu. Založil proto řadu skupin na Whats
Appu a přes ně začal vydávat rychlé zprávy.
Současně začal být téměř kdykoliv
k dispozici novinářům, což u Indonesia’s Disas
ter Mitigation Agency do jeho nástupu rozhodně
nebylo zvykem.
Po WhatsAppu přišel na řadu Twitter. Nugro
ho na něm vedl účet, který kromě varování začal
přinášet také spoustu pozoruhodných informací
z oblasti seismologie, vulkanologie, oceánogra
fie či geologie.
Postupem času Nugroho začal přes sociální
kanály také zvyšovat povědomí o tom, jak se
chovat v případě varování před katastrofou.
Jeden z mnoha průzkumů, které si přes Twitter
dělal, ukázal, že plných šestaosmdesát procent
obyvatel Indonésie nezná ani základní pravidla
chování v kritických situacích.
Současně musel Nugroho bojovat s množ
stvím fám a dezinformací o katastrofách v Indonésii totiž běžně vznikaly (a vznikají)
paniky na základě neověřených zpráv, šířených
zejména přes WhatsApp, kde navíc prakticky
neexistuje možnost regulace či korekce šířených
informací.
Indonésie zahrnuje zhruba sedmnáct tisíc
ostrovů se 127 aktivními sopkami, ročně přijde
zhruba 2300 zpráv o hrozící katastrofě. Jen zlo
mek z nich je pravidvý, i tak ale jejich následkem
jen v roce 2018 zahynulo 4600 lidí.
NEBERTE NÁM HO
Roku 2017 indonéská vláda oznámila, že
Nugroho se v rámci pravidelné rotace vládních
úředníků přesune na jinou pozici. Novináři za
čali okamžitě všechny dostupné činitele doslova
bombardovat zprávami, v nichž žádali, aby
Nugroho zůstal na svém místě. Vláda ustoupila –
a to se v Indonésii opravdu často nestává.
Jak se ale ukázalo, byla to Nugrohova labutí
píseň.
Roku 2018 tento původním vzděláním
hydrolog a vysokoškolský učitel oznámil, že trpí
rakovinou plic v pokročilém stádiu. V červnu
letošního roku odcestoval na speciální léčbu
do Číny, kde bohužel zemřel. Bylo mu pouhých
devětačtyřicet let. Poslední tweet odeslal v noci
před svou smrtí. Je na něm screenshot mapy
indonéské oblasti ukazující dvaapadesát potenci
álně nebezpečných požárů.
Pak už následuje jen slib, že jeho kolegové se
budou snažit pokračovat v cestě lidskosti, po
které Nugroho kráčel.
02
Foto: BERITAGAR
Ondřej Fér
šéfredaktor