deníků

zaniklo

v Austrálii

Ta se v určitém okamžiku života rozhodla, že

nebude podílet na trendu korporativizace médií,

sebrala svoje úspory, prodala akcie a odešla

zpátky do tasmánského Hobartu, odkud pochází.

Své peníze, elán a zkušenosti vložila do nového

projektu - Northern Midlands Courier.

Rozhodla se dělat noviny ze staré školy. Důležitá je pro ni informace a nestrannost. Její noviny,

jak sama říká, šlapou skvěle.

Jiná novinářka, Andrea Crawfordová, odmítla

nabídku prodat 160 let vycházející The Castlemaine Mail už zmíněným Murdochům a provozuje

si ho sama, také s úspěchem. A podobných příkladů by se dalo najít stále víc, například Mountain Monthly někdejší hlavní editorky AP Jane

O'Connorové.

Je to inspirativní jev: News Corp v posledních

třech letech zavřelo sedm malých australských

deníků kvůli klesajícím prodejům. Současně osm

nových vzniklo a daří se jim výtečně. Důvod?

Na osobě majitele prostě záleží.

Ondřej Fér

šéfredaktor

Foto: TA H O

7

Dale Askey je povoláním knihovník. Narodil se

v kanadském Ontariu, posledních více než deset

let strávil v Německu. Média nepředstavují hlavní

obor jeho činnosti, přesto se jimi z pozice kultivovaného a vzdělaného pozorovatele zabývá.

Díky odstupu, jaký si od médií drží, často vidí

věci, které mají mediální analytici jinak tendenci

zamlžovat.

Už v roce 2010 napsal, že globalizovaná média

nabývají jasně korporátní charakteristiku. Askey

na mnoha příkladech dokazoval, že jakmile se

vydavatelství stane jednou z filiálek velkých hospodářských komplexů, povaha obsahu se začne

měnit. Jen skuteční hlupáci dopustí, aby jimi

vlastněná média psala otevřeně v jejich prospěch.

Podstatné začne být to, že korporátní média o některých tématech prostě nepíší.

Askey dospěl k názoru, že hradbou médií coby

jednoho ze základních stavebních prvků demokracie jsou malé lokální deníky a týdeníky. Ty mají

zejména v anglosaském světě obrovskou prestiž.

Nemohou si dovolit něco překrucovat nebo zatajovat, neboť jejich čtenáři většinou sami dobře vědí,

jak se věci ve skutečnosti mají. Neviditelná ruka

trhu tady coby bič nad médii nefunguje. Daleko

častěji se stává, že naštvaný čtenář vrazí do redakce a novinářům, kteří ostatně obvykle bývají jeho

sousedé, to od plic vytmaví.

Stává se… spíš stávalo.

Deník Guardian minulý týden přinesl zajímavou sondu do světa malých tiskovin. Týká se

australských novin Herald and Weekly Times.

Ty začaly vycházet v roce 1869 a jak poznamenává novinářka Brigid Delaneyová, pomohly

z trestanecké kolonie udělat demokratický stát.

Minulý týden se na sociálních sítích objevily

fotky, na nichž redaktoři Herald and Weekly

Times žádají veřejnost o podporu. Majitel novin,

moloch jménem News Corp, se pustil do propouštění poté, co si reportéři dovolili něco, co se

ve světě korporátních médií neodpouští. Zaměřili svou investigaci na lidi spojené přátelskými

a zejména obchodně politickými zájmy s klanem

Murdochových.

Murdochovi, majitelé News Corp, si veřejným

protestem svých zaměstnanců nedali zkazit náladu a neustoupili. Zájmy korporátu jsou prostě víc

než svoboda slova v Herald and Weekly Times.

EDITORIAL

Dobrý den

a týden

A TEĎ TA LEPŠÍ ZPRÁVA



03

V Tasmánii jsou

na svou mediální

historii nesmírně hrdí.

Třeba list The Courier

Pictorial vyhlásili

součástí národního

dědictví.

Všechno nicméně není úplně ztraceno. Na jedné

straně se malé noviny stávají oběťmi korporátních

chapadel. Na druhé straně si mediální podnikatelé začínají uvědomovat, že právě skromné deníky

a magazíny mohou dokázat prolomit spirálu,

ve které klesající důvěra lidí v konzervativní média ekonomicky ruinuje celou branži.

V Tasmánii už třetím rokem vychází Northern

Midlands Courier. Jeho majitelkou, redaktorkou

a obchodní ředitelkou v jedné osobě je zkušená

mediální manažerka s korporátními zkušenostmi

Alison Andrewsová.

MAM_2018_42_page_01-40.indd 3

12.10.18 19:13