deníků
zaniklo
v Austrálii
Ta se v určitém okamžiku života rozhodla, že
nebude podílet na trendu korporativizace médií,
sebrala svoje úspory, prodala akcie a odešla
zpátky do tasmánského Hobartu, odkud pochází.
Své peníze, elán a zkušenosti vložila do nového
projektu - Northern Midlands Courier.
Rozhodla se dělat noviny ze staré školy. Důležitá je pro ni informace a nestrannost. Její noviny,
jak sama říká, šlapou skvěle.
Jiná novinářka, Andrea Crawfordová, odmítla
nabídku prodat 160 let vycházející The Castlemaine Mail už zmíněným Murdochům a provozuje
si ho sama, také s úspěchem. A podobných příkladů by se dalo najít stále víc, například Mountain Monthly někdejší hlavní editorky AP Jane
O'Connorové.
Je to inspirativní jev: News Corp v posledních
třech letech zavřelo sedm malých australských
deníků kvůli klesajícím prodejům. Současně osm
nových vzniklo a daří se jim výtečně. Důvod?
Na osobě majitele prostě záleží.
Ondřej Fér
šéfredaktor
Foto: TA H O
7
Dale Askey je povoláním knihovník. Narodil se
v kanadském Ontariu, posledních více než deset
let strávil v Německu. Média nepředstavují hlavní
obor jeho činnosti, přesto se jimi z pozice kultivovaného a vzdělaného pozorovatele zabývá.
Díky odstupu, jaký si od médií drží, často vidí
věci, které mají mediální analytici jinak tendenci
zamlžovat.
Už v roce 2010 napsal, že globalizovaná média
nabývají jasně korporátní charakteristiku. Askey
na mnoha příkladech dokazoval, že jakmile se
vydavatelství stane jednou z filiálek velkých hospodářských komplexů, povaha obsahu se začne
měnit. Jen skuteční hlupáci dopustí, aby jimi
vlastněná média psala otevřeně v jejich prospěch.
Podstatné začne být to, že korporátní média o některých tématech prostě nepíší.
Askey dospěl k názoru, že hradbou médií coby
jednoho ze základních stavebních prvků demokracie jsou malé lokální deníky a týdeníky. Ty mají
zejména v anglosaském světě obrovskou prestiž.
Nemohou si dovolit něco překrucovat nebo zatajovat, neboť jejich čtenáři většinou sami dobře vědí,
jak se věci ve skutečnosti mají. Neviditelná ruka
trhu tady coby bič nad médii nefunguje. Daleko
častěji se stává, že naštvaný čtenář vrazí do redakce a novinářům, kteří ostatně obvykle bývají jeho
sousedé, to od plic vytmaví.
Stává se… spíš stávalo.
Deník Guardian minulý týden přinesl zajímavou sondu do světa malých tiskovin. Týká se
australských novin Herald and Weekly Times.
Ty začaly vycházet v roce 1869 a jak poznamenává novinářka Brigid Delaneyová, pomohly
z trestanecké kolonie udělat demokratický stát.
Minulý týden se na sociálních sítích objevily
fotky, na nichž redaktoři Herald and Weekly
Times žádají veřejnost o podporu. Majitel novin,
moloch jménem News Corp, se pustil do propouštění poté, co si reportéři dovolili něco, co se
ve světě korporátních médií neodpouští. Zaměřili svou investigaci na lidi spojené přátelskými
a zejména obchodně politickými zájmy s klanem
Murdochových.
Murdochovi, majitelé News Corp, si veřejným
protestem svých zaměstnanců nedali zkazit náladu a neustoupili. Zájmy korporátu jsou prostě víc
než svoboda slova v Herald and Weekly Times.
EDITORIAL
Dobrý den
a týden
A TEĎ TA LEPŠÍ ZPRÁVA
03
V Tasmánii jsou
na svou mediální
historii nesmírně hrdí.
Třeba list The Courier
Pictorial vyhlásili
součástí národního
dědictví.
Všechno nicméně není úplně ztraceno. Na jedné
straně se malé noviny stávají oběťmi korporátních
chapadel. Na druhé straně si mediální podnikatelé začínají uvědomovat, že právě skromné deníky
a magazíny mohou dokázat prolomit spirálu,
ve které klesající důvěra lidí v konzervativní média ekonomicky ruinuje celou branži.
V Tasmánii už třetím rokem vychází Northern
Midlands Courier. Jeho majitelkou, redaktorkou
a obchodní ředitelkou v jedné osobě je zkušená
mediální manažerka s korporátními zkušenostmi
Alison Andrewsová.
MAM_2018_42_page_01-40.indd 3
12.10.18 19:13