deníků zaniklo v Austrálii

Ta se v určitém okamžiku života rozhodla, že nebude podílet na trendu korporativizace médií, sebrala svoje úspory, prodala akcie a odešla zpátky do tasmánského Hobartu, odkud pochází. Své peníze, elán a zkušenosti vložila do nového projektu - Northern Midlands Courier. Rozhodla se dělat noviny ze staré školy. Důležitá je pro ni informace a nestrannost. Její noviny, jak sama říká, šlapou skvěle. Jiná novinářka, Andrea Crawfordová, odmítla nabídku prodat 160 let vycházející The Castlemaine Mail už zmíněným Murdochům a provozuje si ho sama, také s úspěchem. A podobných příkladů by se dalo najít stále víc, například Mountain Monthly někdejší hlavní editorky AP Jane O'Connorové. Je to inspirativní jev: News Corp v posledních třech letech zavřelo sedm malých australských deníků kvůli klesajícím prodejům. Současně osm nových vzniklo a daří se jim výtečně. Důvod? Na osobě majitele prostě záleží. Ondřej Fér šéfredaktor

Foto: TA H O

7

Dale Askey je povoláním knihovník. Narodil se v kanadském Ontariu, posledních více než deset let strávil v Německu. Média nepředstavují hlavní obor jeho činnosti, přesto se jimi z pozice kultivovaného a vzdělaného pozorovatele zabývá. Díky odstupu, jaký si od médií drží, často vidí věci, které mají mediální analytici jinak tendenci zamlžovat. Už v roce 2010 napsal, že globalizovaná média nabývají jasně korporátní charakteristiku. Askey na mnoha příkladech dokazoval, že jakmile se vydavatelství stane jednou z filiálek velkých hospodářských komplexů, povaha obsahu se začne měnit. Jen skuteční hlupáci dopustí, aby jimi vlastněná média psala otevřeně v jejich prospěch. Podstatné začne být to, že korporátní média o některých tématech prostě nepíší. Askey dospěl k názoru, že hradbou médií coby jednoho ze základních stavebních prvků demokracie jsou malé lokální deníky a týdeníky. Ty mají zejména v anglosaském světě obrovskou prestiž. Nemohou si dovolit něco překrucovat nebo zatajovat, neboť jejich čtenáři většinou sami dobře vědí, jak se věci ve skutečnosti mají. Neviditelná ruka trhu tady coby bič nad médii nefunguje. Daleko častěji se stává, že naštvaný čtenář vrazí do redakce a novinářům, kteří ostatně obvykle bývají jeho sousedé, to od plic vytmaví. Stává se… spíš stávalo. Deník Guardian minulý týden přinesl zajímavou sondu do světa malých tiskovin. Týká se australských novin Herald and Weekly Times. Ty začaly vycházet v roce 1869 a jak poznamenává novinářka Brigid Delaneyová, pomohly z trestanecké kolonie udělat demokratický stát. Minulý týden se na sociálních sítích objevily fotky, na nichž redaktoři Herald and Weekly Times žádají veřejnost o podporu. Majitel novin, moloch jménem News Corp, se pustil do propouštění poté, co si reportéři dovolili něco, co se ve světě korporátních médií neodpouští. Zaměřili svou investigaci na lidi spojené přátelskými a zejména obchodně politickými zájmy s klanem Murdochových. Murdochovi, majitelé News Corp, si veřejným protestem svých zaměstnanců nedali zkazit náladu a neustoupili. Zájmy korporátu jsou prostě víc než svoboda slova v Herald and Weekly Times.

EDITORIAL

Dobrý den a týden

A TEĎ TA LEPŠÍ ZPRÁVA

03

V Tasmánii jsou na svou mediální historii nesmírně hrdí. Třeba list The Courier Pictorial vyhlásili součástí národního dědictví.

Všechno nicméně není úplně ztraceno. Na jedné straně se malé noviny stávají oběťmi korporátních chapadel. Na druhé straně si mediální podnikatelé začínají uvědomovat, že právě skromné deníky a magazíny mohou dokázat prolomit spirálu, ve které klesající důvěra lidí v konzervativní média ekonomicky ruinuje celou branži. V Tasmánii už třetím rokem vychází Northern Midlands Courier. Jeho majitelkou, redaktorkou a obchodní ředitelkou v jedné osobě je zkušená mediální manažerka s korporátními zkušenostmi Alison Andrewsová.

MAM_2018_42_page_01-40.indd 3

12.10.18 19:13