Nedávno jsem viděl důvěryhodný průzkum,
podle kterého Češi a Češky považují fake news
za problém i hrozbu. Vzhledem k tomu, že jsem
před lety byl u vzniku fact checkingového webu
Manipulátoři.cz, jsem pocítil jistý záchvěv
hrdosti. Projekt jsme totiž s Petrem Nutilem
založili v době, kdy vyvracení dezinformací ještě
nebylo cool. Pak jsem si přečetl druhý odstavec
shrnutí zmíněného průzkumu a přitížilo se mi.
Češi a Češky totiž za fake news považují zprávy,
které jim připadají bulvární. Za bulvární přitom
považují to, co nekonvenuje jejich vnímání světa.
Po letech permanentní osvěty to je dosti tristní
zjištění.
JAK TO NEDĚLAT
▲
Nástup fake news
předpověděl prorocký
sociolog Zygmunt
Bauman. Jsou tekutým
zlem, a jako s takovými je
s nimi třeba bojovat. Fact
checkingové projekty
ale pouze přesvědčují
přesvědčené.
Netroufám si tvrdit, že boj proti fake news lze
v Česku považovat za prohranou záležitost kvůli
neschopnosti či neochotě jednotlivých projektů
efektivně spolupracovat. Dokonce si ani nemyslím, že tažení proti dezinformacím definitivně
pohřbilo operetní vystoupení mluvčích údajných „českých elfů.“
Elfové jen ukázali, jak se to nemá dělat. Nejprve národu přes spřátelená média sdělili, že proti
trollům bojují v utajení. Pak ale vyšli z „ilegality,“
neprokázali se žádným hmatatelným výsledkem, což je nejsnazší způsob, jak si vytvořit
reputační problém. Aby toho nebylo málo, Bob
Kartous, údajný mluvčí „elfů,“ poskytl rozhovor webu, jehož je redaktorem (!), ve kterém se
věnoval například kontemplaci na téma „proč
mi říkají, že jsem udavač.“ Z komunikačního hlediska udělali čeští elfové špatně všechno. Za vše
ale vážně nemohou. Po třech letech intenzivního
boje proti fake news se tedy podařilo zavést do
EDITORIAL
Tekuté
zlo dneška
veřejné debaty samotný pojem fake news. Zmocnili se ho marketéři samotných dezinformátorů
a našli v něm zbraň posledního soudu. Jakákoliv
kritika a jakékoliv investigativní zjištění je pro
kritizovaného fake news a basta, dál to netřeba
řešit. My máme motýle, kunda sem, kunda tam.
Tváří v tvář této komunikační katastrofě většina fact checkingových projektů pokračuje v tom,
co selhalo. Ve vlastních sociálních bublinách
přesvědčují přesvědčené, že bílá je bílá. Z komunikačního hlediska můžeme souboj o pravdivost
informací ve veřejném prostoru považovat za
ukázku, jak někomu přebrat dobrou agendu,
když si ji dostatečně nechrání a nerozvíjí ji.
A strategické hledisko? Samé otázky: Opravdu
si někdo myslí, že lze bojovat proti fake news,
aniž by se dal do přímé války s jejich šiřiteli?
Vážně někdo věří, že konzumenti fake news budou aktivně vyhledávat fact checking? Skutečně
někdo trvá na tom, že lze vyčistit septik, aniž by
se do něj ponořil?
Dokud odpovědí nebude trojité „ne,“ fake
news budou mít dál navrch.
Ondřej Fér
šéfredaktor
Inzerce
Filmová
tvorba
Design
interiéru
Grafický
design
Produkce
Fotografická
tvorba
Scenáristika
a mediální
komunikace
www.akademiemichael.cz
03
Foto: JAN ZAPPNER
Škola jako
tvůrčí dílna