ZPRÁVY
Svět podle Féra
O investicích do odpovědnosti,
bitvě na Krymu a dlouhých uších
Badžety
na síesárko
Nejeden výrobce oblečení a bot si
v poslední době užil svoje s bojkoty.
Jak takový bojkot zboží vzniká? Jde
to samo, stačí například našít na
kecky ornament, který připomíná
nějakou posvátnou větu islámu.
Nebo můžete vyrobit slušivý černý
svetr s červenými rty vystřižený‑
mi do roláku, jako Gucci. Svetřík
se měl prodávat za 890 dolarů
a společnost si od něj slibovala, že si
pomůže vylepšit příjmovou stránku
jí se stále nevyhnutelnějším faktem,
že trh od firem čeká společensky
odpovědné chování.
Zajímavá čísla vyplynula ze
zkoumání zodpovědných investic,
neboli „environmental, social and
governance factors.“ Objem těchto
investic u výše zmíněných firem
vzrostl ve srovnání s rokem 2016
o 34 procent na celkem téměř 31
miliard dolarů. V Japonsku je odpo‑
vědně vynaloženo osmnáct centů
z každého investováno dolaru,
v Austrálii třiašedesát.
Proč to říkám: Ve světě, zejména
tedy v Austrálii, už si firmy uvědo‑
mují, že společenská odpovědnost
je především investice. K nám tato
informace ještě tak docela nedotek‑
la a způsob, kterým se v Česku řeší
„badžety na síesárko“, zůstává dosti
neuspokojivým.
rozpočtu. Místo toho přišel nejprve
hejt na sociálních sítích a potom
vyhlášení bojkotu. Svetr Balaclava
totiž připomínal blackface, karika‑
turu zesměšňující černochy.
Aby se taková nepříjemnost
už nemohla opakovat, nastoupila
do vedení Gucci Renée Tiradová
coby manažerka pro diverzitu. Dle
CNN bude mít na starosti „novou
strategii, která má vytvořit féro‑
vější pracovní prostředí a podpořit
různorodost při zaměstnávání
pracovních sil.“
Možná by Gucci mohl najmout
taky historika. Ten by jim jistě
pověděl něco o sebevražedném ná‑
jezdu britské kavalerie na pevnost
Balaklava během Krymské války.
Mohl by taky zarecitovat z básně,
kterou o masakru napsal Tennyson:
„Celý svět se divil.“
Minulý týden jsem si všiml, že kdosi
na Twitteru postupně zveřejňuje
screenshoty komunikace vedené
s předsedou vlády. Nakonec se
na sociální síti objevilo i číslo
mobilního telefonu Andreje Babiše
s přípodotkem, že kdo chce, má
mu napsat.
Jiný příběh z minulého týdne:
Populární marketér napsal na
Facebook předlouhý status, ve kte‑
rém se rozepsal o dojmech, které
si odnesl z pracovních pohovorů,
na které ho pozvali Andrej Babiš
a Petr Kellner.
Nechci otvírat debatu o tom,
nakolik, zda a kdy je nebo není
přípustné zveřejňovat obsah
soukromých konverzací. Nechci
se bavit ani o tom, nakolik je nebo
naopak není košer zveřejňovat
podrobnosti z jednání vedených
mezi čtyřma očima.
Napadá mě jiná věc: Žijeme
v době, která se vyznačuje ma‑
niakálním lpěním na soukromí.
Veřejný prostor je plný úvah, komu
všemu třeba Huawei předává nebo
předává přístup k soukromí svých
uživatelů. Google či Facebook platí
pokuty za špehování. Odborníci se
ptají, co všechno o lidech, kteří je
využívají, vědí chytré domácnosti.
Lidé se ptají jeden druhého, kolik je
hodin přes zašifrované komunikač‑
ní aplikace jako je Signal, Telegram
anebo Threema.
A pak se najednou ukáže, že by
nás nic takového nemělo trápit.
Vyžvaníme o sobě totiž i to, co od
nás nechtěl nikdo vědět.
Čím dál víc si myslím, že
problém soukromí je především
problémem neschopnosti nás, uži‑
vatelů, si soukromí hlídat a hýčkat.
Jako bych slyšel ozvěnu vrbo‑
vého proutí z půvabné starořecké
báje, v níž hlavní roli sehrál jistý
král Midas.
Foto: ROBERT GIBB
Ozvěny
krále Midase
V roce 2000 o nich nikdo neslyšel,
dnes patří mezi nejvýznamnější
činitele v manažerských radách.
Řeč je o lidech zodpovědných
za společenskou odpovědnost,
v korporátní zkratkologii známé
jako CSO. Sustainable Investment
Institute spočítal, že svého CSO
má dvaadevadesát procent firem
z indexu S & P 500, přičemž celkem
395 společností zveřejňuje podrob‑
né zprávy o tom, jak se vypořádáva‑
Ministryně
financí
Schillerová
sdělila národu,
že tato vláda
nikdy neprodá
pivovar Budvar.
To znamená, že
Budvar bude na
prodej za tři,
dva, jedna...
„Celý svět
se divil.“
04
UDÁLOSTI POHLEDEM
ŠÉFREDAKTORA
MARKETING & MEDIA