▲

Poučení?

Když si člověk dopředu promyslí, co chce

dělat, odpadne mu spousta starostí a propalová­

ní rozpočtů. A když si uvědomí, s jakou značkou

pracuje, zjistí, že zdaleka ne všechno potřebuje

popisovat a vysvětlovat.

Na takto vystavěném základě už není těžké

budovat příběhy, které produkt opakovaně do­

stávají do veřejného diskurzu. V případě Beatles

a Abbey Road to byla systematicky nepopíraná

legenda o tom, že Paul McCartney je ve skuteč­

nosti mrtev a na obalu alba je jeho dvojník.

Důkazy?

Levák McCartney drží cigaretu v pravé ruce,

navíc jde mimo krok a je bosý jako mrtvola.

Lennon v bílém představuje duchovního, Ringo

Starr v černém obleku je ve skutečnosti pohře­

bák a George Harrison v džínovém oblečku hraje

hrobníka. A „důkaz“ poslední: Brouk zaparko­

vaný u ikonického přechodu má ve značce 28IF.

V angličtině jde o hříčku, která má naznačovat,

že pokud (if) by se McCartney dožil natáčení

desky, bylo by mu 28.

Opakování a šíření této legendy se stalo

součástí prodejní strategie. Ještě v roce 1993

McCartneymu stačilo, aby se jeho deska jmeno­

vala Paul Is Live, a prodeje výrazně překonaly

ty předchozí. A co je nejzajímavější – zvýšily se

i prodeje Abbey Road, tedy produktu spojeného

s legendou o mrtvém hudebníkovi.

Ještě jedno ponaučení: Kampaň musí obsaho­

vat příběhy. Čím víc, tím líp. Protože příběh je

to, co si lidé pamatují, k čemu se vracejí a o čem

si vyprávějí.

Ondřej Fér

šéfredaktor

03

Foto: STARS MEDIA

Legendární fotografie

se stala jednou

z nejslavnějších i nejvíce

parodovaných v historii

populární hudby.

Před padesáti lety, 26. září 1969, vyšlo album

Abbey Road od Beatles. Neděste se, nemám

v plánu se zabývat jeho hudebními kvalitami

a pouštět se do rozborů například sardonického

autoportrétu, který si John Lennon načrtl v písni

Come Together. Rozhodně se nebudu patlat

v tom, že McCartneyho modulace

a moll – d moll – G – C – e moll – a moll – dmoll9

v Golden Slumbers je asi to nejdojemnější, co

rock dal světu.

Nacházíme se na třetí stránce časopisu o ko­

merční komunikaci, pojďme se tedy podívat, co

si lze z Abbey Road odnést do práce.

Začněme třeba produkční stránkou věci.

Dnešní produktové focení se stalo plnohodnot­

ným cirkusem, který zaměstnává desítky lidí

po mnoho dní a nocí. Výsledkem až příliš často

bývá produkt tak dokonalý, až je bez chuti a bez

zápachu. Nezanechá po sobě o mnoho víc než

prchavý otisk na sítnici.

Obal Abbey Road vznikl na základě krátkého

setkání všech čtyř členů kapely ve studiu, kde se

domluvili na tom, že nejlepší bude ukázat sami

sebe, jak jdou do práce. Fotograf Iain Macmillan

si vzal fotoaparát a štafle, požádal policistu, aby

na okamžik zastavil dopravu. Od jedenácti hodin

pětatřiceti minut do tři čtvrtě na dvanáct vzniklo

šest fotografií, z nichž Paul McCartney vybral tu,

která mu přišla nejzajímavější. Kosh, kreativní

ředitel Apple Records, potom prosadil, aby na

obálce Abbey Road nebylo nic kromě fotky. „Byli

největší kapela na světě, co byste tam chtěli

napsat, aby to nebylo zbytečné,“ řekl Kosh v roce

2014 BBC.

EDITORIAL

Příběh Abbey

Road