Strana 7
protože pro mnoho lidí je erotika něco
špinavého nebo ještě hůř— trapného.
Vnímají ji jako nemravný vtip, který byste
neřekli své ženě, ale současně jako něco
komického, ovšem nikoli vdobrém slova
smyslu. Pamatuji si, že třeba Ad Age,
slavné reklamní médium abible našeho
oboru, nepsal oLEAF vůbec hezky.
Narazil jsem na to, že web Campaign
ho tituloval „smutfest“, tedy
festival čuňáren.
Ano, to je přesně ono, tak ho někteří
lidé vnímali. Chtěli jsme ho organizovat
každý rok, ale nešlo to. Pořádali jsme ho
tedy znovu vroce 2002, 2004 a2006. Ale
během posledního ročníku jsem už učil
vAnglii aneměl jsem tak potřebné záze-
mí. Sice jsem přemýšlel, že bych pokračo-
val dál, ale bylo by to dost těžké. Nicméně
LEAF není mrtvý. Pořád existuje.
Stále vás toto téma fascinuje?
Ano. Iproto, že se jím nikdo nezabývá.
Proto chci na Foru Media publiku ukázat
příklady, jak erotismus vreklamě aobec-
ně vmarketingové komunikaci dělat.
Pevně totiž věřím, že je vhodný pro různá
odvětví: bankovnictví, nance, aerolin-
ky, pohostinství. Druh erotismu, okte-
rém mluvím, můžete použít vjakémkoli
oboru, protože nejde ozobrazování
nahých těl. Může to být jen opohledu,
úsměvu, hudbě. Je to něco, co vás donutí
cítit se živý či žádoucí. Něco, co otevírá
téma touhy. Koneckonců, oto vmarke-
tingu jde— chceme, aby lidé toužili, přáli
si achtěli naše produkty. Vposlední době
jsem byl vněkolika porotách, například
při PHNX Awards, aznovu jsem si všiml,
že vpřihláškách se erotika nebo erotis-
mus téměř nevyskytuje.
Je to velká změna oproti stavu před
25 lety, kdy jste zakládal LEAF?
Myslím, že tehdy bylo vreklamě víc chyt-
rého využití erotismu než dnes, kdy mi
připadá, že je na ústupu. Snažím se aktu-
Erotická sdělení mohou
být součástí reklamy.
Neměla by však být
zcela zjevná ado očí
bijící — tedy nic typu
„prsa ven“. To totiž
vůbec nelze považovat
za erotické.
ální stav konzultovat slidmi po celém
světě, protože nelze mluvit za všechny.
Znám jen to, co sám vidím, ato může být
velmi omezený pohled. Nicméně se mi
zdá, že zatímco televize, divadlo ikino
jsou vzobrazování sexu asexuálních
scén čím dál otevřenější, využití erotis-
mu vreklamě výrazně pokleslo. Když si
vezmete současnou generaci zpěvaček,
jako jsou Sabrina Carpenter nebo Dua
Lipa, jejich kostýmy jsou každým rokem
odvážnější ajejich vystoupení stále
víc než koncert připomínají burleskní
show. Neříkám, že je to špatně — jen to,
že vreklamě sledujeme přesně opačný
trend. Nebo můžu zmínit televizní pořad
Naked Attraction.
Ten známe ivČesku, kde na podzim
dostane lokální verzi.
Podle mě je naprosto směšný aje to pravý
opak sexuality aerotismu. Jsou to dva
zcela opačné póly. Skutečný erotismus,
to je třeba Marilyn Monroe— jak chodila,
jak mluvila, jak zpívala „Happy Birthday,
Mr. President“. To je skutečný erotismus,
nikoli ukazování nahých těl nebo něco
podobného. Proto mi připadá, že je na
ústupu. Doufám, že do listopadu budu
mít jasnější odpověď.
Proč publiku nevadí sex ve filmech
nebotelevizi, ale vůči erotismu
vreklamě je mnohem citlivější?
Lidská povaha se nemění ajednou
zjejích základních součástí je sexuální
přitažlivost. Když jsem před lety pracoval
cv
James Lanham
Marketér, novinář aodborný
asistent Coventry University.
V80. a90. letech pracoval
jako marketingový manažer
vPortugalsku pro Unilever
Signal, Closeup, Olá/Algida),
poté byl pět let vColgate-
Palmolive. Po dvě dekády
vLisabonu vydával tituly jako
Marketing&Publicidade,
Prisma, InterCidades,
AutoClassico či Briefing. Dlouhé
roky zastával roli porotce Epica
Awards. Vroce 2005 začal
učit strategický marketing na
NBS, poté byl pedagogem na
BPP University anyní už přes
deset let vyučuje na Coventry
University.
MARKETING & MEDIA