EDITORIAL

To jsme zase

na to vyzráli

Už nějakou dobu se ve mně střádá odpor ke

slovesu „vyzrát“ ve smyslu vyzrát na někoho

nebo na něco. Troufám si říct, že ho vidím/cítím

každý den aspoň v jedné tiskové zprávě. Jak

vyzrát na GDPR, na e-mailing, na marketing, na

sociální sítě, jak vyzrát na zákazníka.

Pravděpodobně chápu záměr, nebo v to aspoň

doufám. Autor chce světu sdělit, že si myslí, že

ví, jak něco dokázat, jak v něčem uspět, jak něco

dokázat, poradit si s něčím, prosadit se, být

viděn a slyšen. Místo toho ale na něco vyzraje,

a mně se otvírá kudla v kapse.

JIŽ BOŽENA NĚMCOVÁ...

▲

02

Po roce opět provádíme

mezi předplatiteli

průzkum čtenářské

spokojenosti. Pro‑

střednictvím QR kódu

se dostanete přímo do

krátkého dotazníku,

za jehož vyplnění vám

budeme vděčni.

V české kulturní tradici totiž sloveso vyzrát

jednoznačně implikuje pohádkovost. A v českých

pohádkách „vyzrát“ na někoho znamená převézt,

přechytračit. Slabý vyzraje na silného, chudý na

bohatého. Vyzrává kladný hrdina.

Mimochodem: Jak ve své skvělé diplomové

práci popsala Michaela Ulrychová ze Západočeské

univerzity, tento sociální aspekt do české pohádky

vnesla Božena Němcová. Ta byla myšlenkově pod

silným vlivem Františka Matouše Klácela, zapáleného utopického socialisty. Pokud by snad měl

někdo zájem pátrat po příčinách sociálního zabarvení českých pohádek, dospěl by až k německému

mysliteli Lorenzovi von Steinovi, u kterého se

inspiroval už zmíněný Klácel.

Jenže komerční komunikace ze své podstaty

není pohádka, a už vůbec ne pohádka, v níž by

obchodník, zadavatel nebo agentura byli slabou

nebo chudou stranou příběhu pro dva.

Jestližehypotetickývýrobcejakéhosisuperchytrého softwaru nabízí trhu, že mu pomůže vyzrát na

GDPR, vlastně tím říká, že přišel na způsob, jak se

vyhnout zákonu.

Ještě horší mi přijde nabídka, že kdosi umí přechytračit zákazníka.

TROCHU ZDRŽENLIVOSTI

To už tedy pojďme rovnou a naplacato napsat,

že zákazníka považujeme za hejla, který se hodí

leda k tomu, aby byl v pravidelných intervalech

oškubáván svým čižmářem.

Ne že by snad cílem byznysu bylo něco jiného

než s vynaložením co nejmenších nákladů vytěžit

co nejvyšší zisk. Takový je kapitalismus a obávám

se, že nic lepšího nemáme k dispozici. Přesto bych

ale od jednotlivých subjektů na trhu s komerční

komunikací ocenil, kdyby zachovávaly jistou zdrženlivost ve vyjadřování. Zejména proto, že v naší

branži je schopnost používat na správném místě

dobře volená slova klíčová.

Anebo je to tak, že společnosti, které slibují na

něco vyzrát, prostě nevědí, jestli si mohou dovolit

mluvit o úspěchu, prosazení se nebo získání pozornosti? Ano, pak je zřejmě na místě schovávat se za

významově rozplizlé sloveso „vyzrát.“

Říkám si ale, že máme svobodný trh dost dlouho

na to, abychom na problém s jedním slovesem

dokázali nějak, ehm... vyzrát.

Ondřej Fér

šéfredaktor