KOMENTÁŘE

NA OKRAJ

INSIDER

Jsem manažer sociálních

médií. Moji přátelé si

myslí, že se jen flákám

Pořadatelé a partneři Českého slavíka musí

sebrat odvahu. Protože mlčením podporují lidi,

kteří Radka Bangu posílají do plynu

◀ Daniel Krásný,

manažer sociálních

ž rok a půl pracuji jako social

médií, Socialsharks

media manažer. Vytvářím

příspěvky, navrhuji strategie

a rozvíjím potenciál značek na sociálních sítích. Jaké to vlastně je?

Spravovat stránky na „sockách“

vypadá pro nezasvěcené děsně

snadně. Možná si vás dokonce

přátelé mimo marketingovou branži

budou u piva dobírat: „Hodit denně

na Facebook pár statusů, rozdat pár

srdíček a komentářů? Kdyby byly

nohy na stole práce, byly by social

media manažer.“

Psaní textů a tvorba kreativ ale

v reálu představují zhruba desetinu mojí práce. Zbylých devadesát

procent strávím prezentacemi,

reportováním, tabulkami, nastavoMartin Frýdl,

váním reklam, plánováním, account

executive partner,

managementem nebo zadáváním

úkolů kolegovi, aby právě on vymýšAC&C Public

lel kreativy.

Relations

Vyrobit prima příspěvek na Facebook nebo jinam je taková malá

milá rutina. Dovede to kdekdo.

Vyfotit balíček chipsů na trávě nebo

se zeptat lidí, jakou barvu má jejich

oblíbený svetr. Na tom nic není.

Mnohem složitější je však vyrábění

příspěvků s určitým účelem. Tedy

dobře vědět, že tímhle postem chcete zvýšit prodej a tím druhým zase

rozvinout jednu z klíčových hodnot

značky. Tedy nikoliv přispívat jen

proto, že je zrovna pátek a vy jste

klientovi zrovna tento den slíbili

zveřejnit post.

Je to občas lopota. Každý den se

dřete pro ten nejlepší příspěvek,

který má často až strašidelně omezenou životnost. Něco vás napadne

a je to super idea. Říkáte to vy

i klient, máte lajky, sdílení, komentáře. Kolegové vás plácají po zádech

a vy jdete domů s pocitem dobře

odvedené práce. Jenomže za pár dní

se publikum vyčerpá, reklamu nahradí jiná a vy se ke svému hezkému nápadu vrátíte leda v měsíčním

reportu. Práce v sociálních médiích

je velmi instantní. A obyčejný příspěvek, na který se dřete, kupujete

propriety, razíte s fotografem přes

půl Prahy, aby na něm byly v pozadí vidět Hradčany, třikrát si kvůli

němu voláte s klientem…, to všechno za pár dní schramstne nekompromisní zub on-linu. A to občas

zabolí. Na druhou stranu je to práce,

v níž není žádný den úplně stejný.

U

V

▶

šichni víme, že v Českém

slavíku uspěla kapela Ortel.

Měla být vyloučena? Pořadatel ankety si prý nechal udělat posudek od experta na extremismus

a texty Ortelu neporušují zákon.

A to zřejmě stačilo i partnerům ankety v čele se značkou Mattoni.

Tento hlavní partner na Facebooku

prohlásil: „Žádného z interpretů

Českého slavíka Mattoni konkrétně

nepodporujeme (…) – a stejně tak

odmítáme xenofobní a rasistická

stanoviska. Český slavík je anketa – zrcadlo názorů veřejnosti. Proto

vyzýváme ty, kteří nejsou spokojeni

s jejími výsledky, aby se do příštího

ročníku aktivně zapojili a pomohli

ukázat českou hudbu v jiném světle.“

Takže jsme opatrně řekli, že rasismus nepodporujeme, do odpovědi jsme šikovně dali call-to-action,

aby v příštím ročníku byl vyšší „ingejdžment“, a jede se dále močálem

černým kolem bílých skal.

Jenže „marketingová“ odpovědnost

pořadatelů a partnerů ankety je mnohem hlubší. Nejde jen o to, zda texty

Ortelu porušují zákon. Podstatné je,

jaké lidi a k čemu inspirují. Kolegům

z marketingových oddělení partnerů

ankety bych doporučil udělat si čas

a podívat se na facebookovou zeď

romského zpěváka Radka Bangy,

který Ortel na vyhlašování vypískal.

„Slušní Češi“ Bangovu zeď vyzdobili nápisy jako „Co to meleš za hovadiny, ty čmoude?“, „Podíval ses někdy

do zrcadla, ty negře?“ nebo „Však

by nám bez toho všeho odpadu bylo

lépe. Tohle je naše země!“. Krásný

příspěvek, který by mohl znamenat

několik let v kriminále, pak zní „Dejte mi vládu a všechny tyhle špíny

jdou do plynu“.

Podobných jsou tam stovky, řada

obsahuje nadávky, které nelze v tisku reprodukovat ani s vypuštěním

písmenek. To vše ve veřejném prostoru, bez obav z trestního postihu.

Vážení kolegové z Mattoni, M&M

Reality, Scanservice, NH Car, Mary

Kay, Meggle, Activa a řady dalších

partnerů této ankety. Dá se pochopit

dilema, které jste, doufám, měli. Lze

diskutovat, jaké aspekty by bývalo

mělo vyloučení Ortelu z ankety.

Jenže ona se pomalu, ale jistě otevírají stavidla pro část společnosti,

která vždy byla a stále je připravena

brutálně si vylít frustrace na bezbranných. Přišel čas, abyste sebrali odvahu a skutečně aktivně něco

řekli a udělali. Mlčením podporujete lidi, kteří Radka Bangu posílají

do plynu.

CHYTRÁ HORÁKYNĚ

N

ová reklama na vložky Ria

je výsledkem repositioningu

značky, která se „jako jediná

na českém trhu vymezuje vůči klišé

a snaží se o menstruaci mluvit na

rovinu a otevřeně.“

„Proč si necháváme namlouvat, že je

naše krev modrá?“ ptá se sympatická

holka, která se rozhodla skoncovat

s pokrytectvím, ukazujícím

v reklamách menstruující ženy jako čisté a bílé

anděly. A revoltujícím

tónem pokračuje: „Já

na tohle kašlu. Nemusím se přetvařovat. Nemusím lhát všem kolem

sebe ani sobě. Nemusím

nic předstírat.“

Za zvuků dramatické hud-

by bych skoro řekl, že menstruace je

něco jako Bázeň a chvění od Kierkegaarda, nové Bytí a nicota od Sartra.

To se mi to žertuje, když sám nemenstruuji. Podle reakcí na Facebooku se

reklama u holek chytla. Na stránce

Ria se tagují, vzájemně se s množstvím smajlíků ujišťují „Nemusíš si nic

nalhávat:D:D:D“ a mají z toho psinu.

A to je pořád lepší, než kdyby

se styděly. Dobrá práce.

Jakub Horák

producent, legenda

české reklamy a Facebooku

Každý týden v

6

06-07_mm49.indd 6

2.12.2016 18:41:36