chybějí. „Možná nejsou tak mediálně vidět

jako muži,“ hledá důvod Moravová.

INSPIROVAT A BÝT SLYŠET

Zastoupení žen­‑odbornic coby responden‑

tek v médiích, hlavně ve zpravodajství či ve

veřejných debatách, je stále velmi nízké, což

potvrzuje i výzkum Lenky Vochocové z Kated‑

ry mediálních studií FSV UK, o němž hovořila

například pro časopis Respekt.

„Myslím, že to je způsobeno tím, že ženy

obecně nemají takové sebevědomí jako muži,

kteří mají talent (myslím to v dobrém) se často

a jednoznačně vyjadřovat k věcem, které je

zajímají. Ženy mnohdy mají svůj názor, ale ne

vždy ho otevřeně prezentují. Což je škoda,“

komentuje Jana Moravová.

Podle Soni Klepek Jonášové, zakladatelky

a ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky

(INCIEN), je zase škoda, že se medializují

slabé stránky žen, například propasti mezi

finančními odměnami. „Je dobré to vědět, ale

skvělé by bylo ukazovat příklady firem nebo

institucí, kde takové mezery nejsou a dávat

je za vzor,“ říká a dodává, že jejím velmi

subjektivním úhlem pohledu je zastoupení

žen a mužů v médiích v celospolečenských

tématech tak 30 ku 70.

Nerovnováha není jen problémem médií:

„Například když dostanu pozvánku na pane‑

lovou diskuzi nebo nějaký workshop, často

jsou řečníci jen muži. To mě v dnešní době

zaráží a bohužel se občas jedná i o renomo‑

vané nadnárodní firmy. Věřím, že se dají najít

i ženy profesionálky, které mají k tématu co

říct,“ říká Magdalena Wavle, viceprezidentka

pro lidské zdroje z Vodafonu, ale jedním de‑

chem dodává, že zdání nepoměru zastoupení

žen a mužů v médiích může být způsobeno

i tím, jaká lidé hledají témata, jež jsou pro

ně relevantní. „Někdo může mít pocit, že se

média věnují někomu méně či více. Všímám

si, že se často hovoří o podpoře žen v jejich

profesním i mimopracovním životě. Ale

víc než medializaci bych uvítala, kdyby se

diskuze přetavila do akce a faktické podpory

žen, zejména matek s malými dětmi nebo

samoživitelek,“ tvrdí Wavle.

V obecné mediální rovině se podle respon‑

dentek situace zlepšuje. „Muži jsou ale nej‑

spíše stále v převaze. Způsobeno to je možná

tím, že ne všechny ženy se chtějí do diskuzí

zapojovat. Osobně si myslím, že muži sami

sebe rádi poslouchají, touží po moci a chtějí se

více zviditelnit,“ uvádí možný důvod vyššího

zastoupení mužů v mediálním prostoru Mag‑

dalena Souček, vedoucí partnerka EY ČR.

Podle Magdaleny Wavle stav v médiích

kopíruje počet mužů v politice a jejich sílu

hlasu. „Jen se podívejte na kandidátky do

nadcházejících voleb, na počet žen a jejich

pořadí na kandidátkách. Věřím, že pomoci

může více pozitivních příkladů, které mohou

inspirovat,“ dodává. Ženy u nás mají ale vo‑

lební právo přes sto let a do jejich zastoupení

ve Sněmovně či Senátu to moc nepromluvilo.

„Rovnost zdaleka vidět není. Ale věřím, že na

první českou prezidentku nebudeme čekat

sto let,“ říká Martina Grygar Březinová, kon‑

zultantka společnosti Egon Zehnder.

Na druhou stranu dnešní politická scéna

je „rychloobrátkové zboží“. „Jsem politikou

dnešní doby otrávená a tuším, že to může

být důvod absence více hlasů žen. Hledíme

na dlouhodobá témata, baví nás postupný,

ale skutečně funkční progres. To může (ale

i nemusí) být důvod, proč ve veřejném pro‑

storu diskutuje mnohem více mužů, než žen,“

odhaduje Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka

Zásilkovny a generální ředitelka skupiny Pac‑

keta Simona Kijonková s ní souhlasí: „Politika

není veřejností vnímána příliš dobře. To může

být důvod, proč se do ní ženy moc nehrnou

a hledají uplatnění jinde. Nemyslím si ale, že

by v této oblasti byly nějaké umělé bariéry.“

Další důvody pak uvádí Jana Moravová,

jsou jimi nižší sebedůvěra, menší schopnost

se prosadit a občas čelit i silné protiargumen‑

ŽENY VE SPOLEČNOSTI

V druhé polovině září společnost McKinsey

zveřejnila studii „Win­‑win: How empower‑

ing women can benefit Central and Eastern

Europe“. V rámci studie se změřila také na

Česko, u něhož vyplynulo, že jeho ekono‑

mický potenciál při vyšším zapojení žen, je

20 miliard eur ročně navíc. To představuje

navýšení HDP o 7,8 procenta. Dnes Češky při‑

spívají do HDP země 38 procenty, jejich podíl

mezi všemi pracujícími je ale mnohem vyšší

(45 %). Za tímto rozdílem je několik faktorů,

třeba to, že ženy pracují více v sektorech

s nižší produktivitou (školství, zdravotnictví,

služby, HoReCa…).

Ze studie McKinsey je také patrná neutěše‑

ná situace, co se týká politického vlivu a práv‑

ní ochrany, do níž spadají například mateřská

a rodičovská dovolená, ochrana proti diskri‑

minaci při náboru zaměstnanců a podobně

(Gender Parity Score, GPS, 0,49 bodu, kde

maximum je 1). Trochu nám sice mohou závi‑

dět maďarské a ukrajinské ženy, ale to tento

smutný stav nijak nevylepšuje.

Nepříznivé závěry studie McKinsey podpo‑

rují i data Evropského institutu pro rovnost

žen a mužů. Podle jeho indexu rovnosti,

v němž je Česko s 56,2 bodu ze 100 v rámci

EU na 23. místě, je u nás nejméně genderově

spravedlivou oblastí míra vlivu (27, 7 bodu ze

100), ať již politického (40), ekonomického

(16,4) nebo společenského (32,5).

Oblast vlivu jako tu, v níž je potřeba

usilovat o největší posun, jmenuje většina

redakcí MAM oslovených úspěšných žen

z byznysu. „Myslím, že kdyby byly ženy více

zastoupeny v klíčových oblastech vlivu,

hlavně politice a ekonomice, přispělo by to

k hladším dohodám, které by měly všeobecný

přínos. V současné době vnímám boj o moc

jako nástroj vytěžit vliv, výhody pro konkrétní

skupinu. Často ne pro celek,“ říká na úvod

Jana Moravová stojící v čele investiční skupiny

Thein. Podle ní — stejně jako podle ostatních

respondentek — ženy ve veřejném životě stále

Když dostanu

pozvánku na

panelovou

diskuzi

nebo nějaký

workshop, často

jsou řečníci jen

muži

Magdaléna Wavle

Vodafone

05

Jana Moravová

Thein