chybějí. „Možná nejsou tak mediálně vidět
jako muži,“ hledá důvod Moravová.
INSPIROVAT A BÝT SLYŠET
Zastoupení žen‑odbornic coby responden‑
tek v médiích, hlavně ve zpravodajství či ve
veřejných debatách, je stále velmi nízké, což
potvrzuje i výzkum Lenky Vochocové z Kated‑
ry mediálních studií FSV UK, o němž hovořila
například pro časopis Respekt.
„Myslím, že to je způsobeno tím, že ženy
obecně nemají takové sebevědomí jako muži,
kteří mají talent (myslím to v dobrém) se často
a jednoznačně vyjadřovat k věcem, které je
zajímají. Ženy mnohdy mají svůj názor, ale ne
vždy ho otevřeně prezentují. Což je škoda,“
komentuje Jana Moravová.
Podle Soni Klepek Jonášové, zakladatelky
a ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky
(INCIEN), je zase škoda, že se medializují
slabé stránky žen, například propasti mezi
finančními odměnami. „Je dobré to vědět, ale
skvělé by bylo ukazovat příklady firem nebo
institucí, kde takové mezery nejsou a dávat
je za vzor,“ říká a dodává, že jejím velmi
subjektivním úhlem pohledu je zastoupení
žen a mužů v médiích v celospolečenských
tématech tak 30 ku 70.
Nerovnováha není jen problémem médií:
„Například když dostanu pozvánku na pane‑
lovou diskuzi nebo nějaký workshop, často
jsou řečníci jen muži. To mě v dnešní době
zaráží a bohužel se občas jedná i o renomo‑
vané nadnárodní firmy. Věřím, že se dají najít
i ženy profesionálky, které mají k tématu co
říct,“ říká Magdalena Wavle, viceprezidentka
pro lidské zdroje z Vodafonu, ale jedním de‑
chem dodává, že zdání nepoměru zastoupení
žen a mužů v médiích může být způsobeno
i tím, jaká lidé hledají témata, jež jsou pro
ně relevantní. „Někdo může mít pocit, že se
média věnují někomu méně či více. Všímám
si, že se často hovoří o podpoře žen v jejich
profesním i mimopracovním životě. Ale
víc než medializaci bych uvítala, kdyby se
diskuze přetavila do akce a faktické podpory
žen, zejména matek s malými dětmi nebo
samoživitelek,“ tvrdí Wavle.
V obecné mediální rovině se podle respon‑
dentek situace zlepšuje. „Muži jsou ale nej‑
spíše stále v převaze. Způsobeno to je možná
tím, že ne všechny ženy se chtějí do diskuzí
zapojovat. Osobně si myslím, že muži sami
sebe rádi poslouchají, touží po moci a chtějí se
více zviditelnit,“ uvádí možný důvod vyššího
zastoupení mužů v mediálním prostoru Mag‑
dalena Souček, vedoucí partnerka EY ČR.
Podle Magdaleny Wavle stav v médiích
kopíruje počet mužů v politice a jejich sílu
hlasu. „Jen se podívejte na kandidátky do
nadcházejících voleb, na počet žen a jejich
pořadí na kandidátkách. Věřím, že pomoci
může více pozitivních příkladů, které mohou
inspirovat,“ dodává. Ženy u nás mají ale vo‑
lební právo přes sto let a do jejich zastoupení
ve Sněmovně či Senátu to moc nepromluvilo.
„Rovnost zdaleka vidět není. Ale věřím, že na
první českou prezidentku nebudeme čekat
sto let,“ říká Martina Grygar Březinová, kon‑
zultantka společnosti Egon Zehnder.
Na druhou stranu dnešní politická scéna
je „rychloobrátkové zboží“. „Jsem politikou
dnešní doby otrávená a tuším, že to může
být důvod absence více hlasů žen. Hledíme
na dlouhodobá témata, baví nás postupný,
ale skutečně funkční progres. To může (ale
i nemusí) být důvod, proč ve veřejném pro‑
storu diskutuje mnohem více mužů, než žen,“
odhaduje Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka
Zásilkovny a generální ředitelka skupiny Pac‑
keta Simona Kijonková s ní souhlasí: „Politika
není veřejností vnímána příliš dobře. To může
být důvod, proč se do ní ženy moc nehrnou
a hledají uplatnění jinde. Nemyslím si ale, že
by v této oblasti byly nějaké umělé bariéry.“
Další důvody pak uvádí Jana Moravová,
jsou jimi nižší sebedůvěra, menší schopnost
se prosadit a občas čelit i silné protiargumen‑
ŽENY VE SPOLEČNOSTI
V druhé polovině září společnost McKinsey
zveřejnila studii „Win‑win: How empower‑
ing women can benefit Central and Eastern
Europe“. V rámci studie se změřila také na
Česko, u něhož vyplynulo, že jeho ekono‑
mický potenciál při vyšším zapojení žen, je
20 miliard eur ročně navíc. To představuje
navýšení HDP o 7,8 procenta. Dnes Češky při‑
spívají do HDP země 38 procenty, jejich podíl
mezi všemi pracujícími je ale mnohem vyšší
(45 %). Za tímto rozdílem je několik faktorů,
třeba to, že ženy pracují více v sektorech
s nižší produktivitou (školství, zdravotnictví,
služby, HoReCa…).
Ze studie McKinsey je také patrná neutěše‑
ná situace, co se týká politického vlivu a práv‑
ní ochrany, do níž spadají například mateřská
a rodičovská dovolená, ochrana proti diskri‑
minaci při náboru zaměstnanců a podobně
(Gender Parity Score, GPS, 0,49 bodu, kde
maximum je 1). Trochu nám sice mohou závi‑
dět maďarské a ukrajinské ženy, ale to tento
smutný stav nijak nevylepšuje.
Nepříznivé závěry studie McKinsey podpo‑
rují i data Evropského institutu pro rovnost
žen a mužů. Podle jeho indexu rovnosti,
v němž je Česko s 56,2 bodu ze 100 v rámci
EU na 23. místě, je u nás nejméně genderově
spravedlivou oblastí míra vlivu (27, 7 bodu ze
100), ať již politického (40), ekonomického
(16,4) nebo společenského (32,5).
Oblast vlivu jako tu, v níž je potřeba
usilovat o největší posun, jmenuje většina
redakcí MAM oslovených úspěšných žen
z byznysu. „Myslím, že kdyby byly ženy více
zastoupeny v klíčových oblastech vlivu,
hlavně politice a ekonomice, přispělo by to
k hladším dohodám, které by měly všeobecný
přínos. V současné době vnímám boj o moc
jako nástroj vytěžit vliv, výhody pro konkrétní
skupinu. Často ne pro celek,“ říká na úvod
Jana Moravová stojící v čele investiční skupiny
Thein. Podle ní — stejně jako podle ostatních
respondentek — ženy ve veřejném životě stále
Když dostanu
pozvánku na
panelovou
diskuzi
nebo nějaký
workshop, často
jsou řečníci jen
muži
Magdaléna Wavle
Vodafone
05
Jana Moravová
Thein