STRATEGIE
se skvělou zákaznickou zkušeností. V každé
zemi je jiné tržní prostředí a jiná konkurence,
musíte tak reagovat na rozdílné věci. Kdyby
se měl náš marketing řídit centrálně z jedné
země, ať už z Česka nebo z Německa, byla by
ta cesta z centrály ke klientovi na okraji Vídně
strašně dlouhá.
Jak jste s budováním marketingového
týmu daleko? Už má každý trh CMO?
Máme obsazenu českou pozici Lukášem Anto‑
šem, který v minulosti pracoval pro Vodafone,
O2 nebo Cetin, a máme obsazenu německou
pozici, na niž přišel Peter Hoffmann, který
s Erichem připravoval uvedení online banky
Velvon na německý trh a který dříve působil
například ve společnostech Swarovski či Wil‑
kinson Sword. Nyní obsazujeme tyto pozice
v Rakousku a Maďarsku.
A už máte vybráno?
Nemáme. Zatím máme jen dva ze čtyř. Je to
komplikovaná pozice, na níž musíte mít rych‑
lý FMCG styl marketingu, brand buildingu
a komunikace. Současně jste velice blízko
tech byznysu, možná novým bankám, telco
segmentu… Ukazuje se vlastně, že nejlepší je
mít na tyto pozice ředitelů marketingu zku‑
šenosti z obou světů, aby nezačali až tady na
místě objevovat taje výkonového marketingu
a zároveň byli zvyklí řídit a budovat brand,
který je nový a zatím křehký.
U lidí ještě zůstaňme. V Air Bank jste
si kolem sebe vybudoval tým lidí,
i externistů, s nimiž jste spolupracoval.
Budete s nimi pracovat i nyní? Napadá
mě třeba stratég Tomáš Mrkvička.
A lze to v čistě onlinovém světě?
Lze. Dokonce bych řekl, že to jde i bez online
světa. Velké a zajímavé značky vznikají pořád.
Když si vezmete třeba Google, Microsoft, App‑
le, tak není pochyb o tom, že jsou silné, ale
kdybyste teď hned měla uvést nějakou jejich
televizní kampaň, tak si asi nevzpomenete.
Jasně, že v určité fázi své existence televizi
taky musely použít, ale obecně nepotřebujete
televizi k vytvoření silného brandu. Určitě to
pomůže, to ano, ale není to nezbytné.
Nejste jediný, kdo v poslední době
přešel z PPF do Rohlíku. Je to náhoda?
To je spíše otázka na Tomáše Čupra. S dal‑
šími příchozími do Rohlíku jsem neměl nic
společného. Z těch seniorních manažerských
pozic je v Rohlik Group, třeba Erich Čomor,
který dělá šéfa německému Rohlíku (Knuspr.
de), nebo Daniela Razimová, jež je personální
ředitelkou celé skupiny, ale nikdo z nich mě
kvůli přestupu nekontaktoval. Mé debaty
s Tomášem začaly už asi tak před šesti lety
a spolu jsme řešili i můj příchod do Rohlíku.
Nyní na vás, Jakube, je, abyste
vybudoval celý marketingový tým pro
Evropu. Jaká bude celá struktura a jak
bude probíhat řízení marketingu?
Bude centralizovaný?
Nebude. Ani nemůže. Mým cílem a velkou
touhou je postavit velmi malý a velmi schopný
vedoucí tým. To „malý“ je velmi důležité. Ka‑
ždý trh musí být schopný fungovat sám, v kaž‑
dé zemi musí být Rohlík silný a rychlý. Byť bu‑
dujeme stejnou značku — ačkoliv pod několika
názvy, stále jde o identickou značku — a po‑
třebujeme v každé zemi postavit super brand
Rohlík doposud kampaně vytvářel
interně. Budete v tom pokračovat?
Nebo se porozhlédnete po agentuře?
V Rohlíku se dělá řada věcí in‑house. Je tady
hodně šikovných a tvůrčích lidí. Záleží na
tom, jak rychle budou přibývat další země.
Nyní jsme, řekněme, na třech a půl, protože
Německo ještě není rozjeté, bude se spouštět
letos v létě. Současně ale marketingový tým
nestavím pro letošní rok, abychom spustili
Německo a byli úspěšní ve čtyřech zemích,
stavím ho pro to, abychom byli úspěšní
v deseti zemích, ve dvaceti zemích… A pak si
nemyslím, že lze v takovýchto počtech dělat
15
vyzkoušet, ale zjistili by, že do jejich města
nezavážíme, protože jsme například zatím
jen v Mnichově. Takže, co se týká Rohlíku,
budeme i do budoucna klást velký důraz na
online, než na vytváření něčeho, co jste hezky
nazvala ikonickou televizní kampaní. Co bych
ale vytvořit chtěl, je ikonická značka.
Tak upřímně, s Tomášem Mrkvičkou jsem
v rámci Rohlíku začal spolupracovat tak třetí
den po mém nástupu, protože se mi s ním
vždycky dobře vymýšlely různé věci. Je to
jeden z mála lidí, kteří mi umějí říct, že jsem
vymyslel úplnou hloupost. Ale jinak si myslím,
že to bude nová bitva, s novými vojáky. Třeba
i kvůli tomu, že řada bývalých kolegů je v růz‑
ných konkurenčních konfliktech. Myslím si, že
jsem schopen dobrý tým vytvořit znovu i s no‑
vými lidmi. Ale kdyby to nějak šlo, tak bych byl
samozřejmě za lidi ze starého týmu rád.